Turistické cíle v okolí obce Michalovy Hory

Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1900-1902 podle návrhu arch. Nikolaje V. Sultanova stavitelem Gustavem Wiedermannem. Bohatě zdobený interiér, ikony ze 17 stol., jedinečný ikonostas (získal hlavní cenu na Světové výstavě v Paříži r. 1900) věnoval Petr P. Rykovskij.

Rabínský dům, postavený v letech 1911-1912 v moderním slohu, vycházejícím z pozdní secese. Je dílem židovského architekta s tachovskými kořeny Alfreda Grotteho. Na rozdíl od synagogy, vypálené při křišťálové noci roku 1938, se dochoval rabínský dům dodnes. Má soukromé majitele a slouží k bydlení.

Stavba z počátku 18. století v severovýchodním rohu tepelského náměstí naproti závěru farního kostela. Dnes slouží jako sídlo lesní správy.

Dobře patrné tvrziště 500 m od vsi. Ves založena pravděpodobně během 12. stol., avšak první zpráva o ní je z r. 1273, kdy byla v držení tepelského kláštera, a to až do 15. století. Tvrz založil pravděpodobně klášterní man. Dodnes se dochovala plošina tvrze beze stop staveb a val s příkopem.

Na území přírodní památky Sirňák se nacházejí mofety čili výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku ve sníženině zaplněné vodou. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo v řečišti Teplé. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. K lokalitě u Ovesných Kladrub nevede žádná cesta.

Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.

Barokní sloup se sochou Panny Marie z r. 1709 je patrně morový sloup postavený zásluhou místního občana Andrease Normanna za morové epidemie. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Hodnotné kamenosochařské dílo neznámého mistra z r. 1706 sestávající z hranolového podstavce, válcového sloupu s kompozitní hlavicí a plastiky Bolestné Panny Marie. Osazeno na stávající místo r. 1924, památkově chráněno od r. 1958.

Sloup se sochou Trpícího Krista je barokní dílo neznámého autora z r. 1710 s neobvyklým tématem. Stojí při stěně kostela sv. Markéty a od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Pískovcový smírčí kříž latinského tvaru a neznámého stáří stával v lese u hájovny Stěnská. Léta byl zapomenut a ztracen. R. 1997 bylo objeveno jeho torzo, byl rekonstruován a r. 1998 vztyčen na novém místě. Má rozměry 56x45x18 centimetrů, na obou jeho stranách je mělká rytina kříže v kruhu.