Turistické cíle v okolí obce Třískolupy

Panský dům, který po požáru starého zámku r. 1751 dočasně posloužil Vidršpergárům jako sídlo. V r. 1826 přestavěn stavitelem Süssem z Přimdy na dvouposchoďový zámek. V r. 1887 vyhořel, na jeho místě vystavěn dům č. p. 1.

Pozdně barokní zámek, který si dal postavit v roce 1792 bohatý sklářský podnikatel František Koller. Po 2. světové válce užíván Státním statkem Tachov, nyní v soukromém vlastnictví a nepřístupný.

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Později byl opuštěn a roku 2026 zbořen.

Barokní sýpka stojí na základech vodní tvrze, zmiňované r. 1414. V majetku pánů z Pernolce, Pehmů z Osova aj. Od konce 15. stol. nebyla trvale obývána a její majitelé se střídali. Poč. 18. stol. byla na jejím místě postavena sýpka. R. 2004 koupena rodinou Turnerů a zrekonstruována na obytné stavení.

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Památník z roku 1959 připomíná upálení šesti členů Jednoty bratrské z Újezda u Domažlic: Jana Šimonovice, Jana a Mikuláše Nadrybů, Matěje Prokopa, Bartoloměje Schranovic a Jana Hrbka. Ty zde nechal popravit 6. 11. 1503 tehdejší majitel panství Kryštof Švamberk. Pomník postavila Obec baráčníků.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Původně snad středověký řadový měšťanský dům. Barokně přestavěn v poslední čtvrtině 17. století. Upraven po požárech v l. 1726 a 1841. Zachovány barokní kamenné prvky – portál, ostění oken, kartuše s městským znakem, socha Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněná od r. 1958. Sídlo městského úřadu.

Barokní sochu Neposkvrněné Panny Marie, pravděpodobně z první poloviny 18. století, nechali v roce 1818 měšťané Boru osadit na nový podstavec. Znázornění Neposkvrněné Panny Marie odpovídá tradiční podobě – postava se sepjatýma rukama, v řaseném šatě, se svatozáří 12 hvězd na zeměkouli ovinuté hadem.

Pískovcová socha na asi mladším žulovém podstavci představuje světce v jeho typickém ikonografickém pojetí. Jedná se o kvalitní barokní práci ze začátku 18. století, připisovanou Janu Brokofovi. Na stávající most přes Výrovský potok byla umístěna v roce 1816, patrně přenesena ze staršího mostu.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1847 ve vsi Mchov je součástí unikátního rozsáhlého souboru prací lidového kameníka a sochaře Georga Böhma. Od r. 1958 je památkově chráněna.