Turistické cíle v okolí obce Třískolupy

Vrcholně barokní vysoce hodnotné sousoší z roku 1772 vytvořil pravděpodobně místní rodák, sochař a řezbář Jakob Artschlag. Jeho vznik inicioval farář Hagenmaister, který se spolu s obcí podílel na jeho financování. Sousoší restaurováno na konci 19. a 20. století. Od roku 1958 je památkově chráněno.

Pozůstatky raně středověkého hradiště z přelomu 12. a 13. stol. u rybníka západně od městyse Stráž u Tachova považoval August Sedláček mylně za zbytky tzv. Nového hradu, který měl existovat v 15. a 16. stol. Z této doby však osídlení není doloženo.

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".

V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.

Tábor Říšské pracovní služby (RAD Lager 2/370 Haid) z konce r. 1939. Skládal se z 18 dřevěných baráků, od r.1941 měl část určenou pro dívky. R. 1945 využit pro německé civilisty - uprchlíky z osvobozených území. V září 1945 byl zrušen. Zachovaly se fragmenty betonových konstrukcí – schodů a šachet.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Barokní zámek z 18. stol., patrová budova s mansardovou střechou, upravován po požáru v roce 1919 a později ještě v roce 1977. V jeho těsné blízkosti se nachází zbytky původní středověké tvrze a zbytky zdiva starého zámku. V létě 2012 byla budova Nového zámku zbořena.

Zámek postavil r. 1690 v barokním stylu Jan Václav Novohradský z Kolovrat. Čtyřkřídlá patrová budova má vstup v čtyřpatrové věži v ose hlavního křídla. Zámek byl přestavěný v roce 1750, další přestavba proběhla klasicistně, v průběhu 19. stol. Dnešní podobu získal v roce 1906. Dnes chátrající.

Zříceniny loveckého zámečku postaveného na konci 18. stol. Jeho staviteli byli Kocové z Dobrše. Při přestavbě v 19. stol. zvýšen o dřevěné patro. Po r. 1945 zanikl kvůli blízkosti hraničního pásma.

Židovský hřbitov u Nového Sedliště pochází pravděpodobně z 2. pol. 17. stol. Dochovalo se na něm asi 250 náhrobků. Hřbitov je v majetku české Federace židovských obcí.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.