Turistické cíle v okolí obce Holostřevy

Zámek postavený v 2. pol. 18. stol. Za Alfréda Windischgrätze uváděn jako zpustlý po rozsáhlém požáru. Alfréd ho nechal opravit a přejmenovat spolu s přilehlou obcí na Alfrédov.

Renesanční zámeček postavený Volfem Josefem Lamingenem v roce 1614. Po konfiskaci majetku po roce 1621 přechází na jeho bratra Volfa Viléma Lamingena, za kterého přestal sloužit jako panské sídlo. Během 18. stol. provedeny drobné stavební úpravy. Po požáru r. 2014 opraven r. 2024.

Goticko-renesanční tvrz byla poprvé zmíněna r. 1413 jako pozůstalost Jana z Bernartic. R. 1626 byla již pustá. Jde o dvoupatrový objekt se 4 křídly a malým nádvořím. Během přestavby zanikly věže a příkop. Objekt je nepřístupný a v zanedbaném stavu.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní (8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Železná rozhledna (48,5 m, 570 m n. m.) byla postavená jako typizovaný vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou v letech 2001–2002, pro veřejnost byla otevřena 3.5.2003. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33,5 m je krásný výhled po okolí.

Poprvé je zmíněno sídlo v Brodu nad Tichou s jistým Vítkem v roce 1243. Rytířský rod z Brodu držel Brod asi do r.1379, následně již s městečkem ho získává Anna z Volfštejna. Následuje několik dalších majitelů. R. 1431 asi zaniká spolu s městečkem při křížové výpravě, r.1437 pak připadá k panství Planá. Po tvrzi se dochovaly jen nepatrné zbytky na kostelním návrší.

Původně tvrz z roku 1177 přestavěna na barokní zámek. Po častém střídání majitelů získala budovu církev. Po roce 1995 proběhla nákladná rekonstrukce, dnes v soukromých rukou.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.

Zámek byl původně tvrzí z r. 1543. V roce 1657 tvrz vyhořela a zůstala pustá. V r. 1712 ji koupili Löwensteinové a přestavěli ji v pozdně renesančním stylu na zámek čtvercového půdorysu. Později prošel ještě rozsáhlou barokní přestavbou. Po r. 2020 soukromý a po částečné rekonstrukci.

Barokní trojkřídlý zámek byl postaven na místě původní tvrze z první pol. 14. stol. Kolem r. 1546 pravděpodobně zpustla. Na poč. 18. stol. na tomto místě postavili majitelé jednopatrový zámek. Ještě v 19. stol. zde bydleli správce a zámecký kaplan.