Turistické cíle v okolí obce Holostřevy

Kostel Jména Panny Marie v Otíně je stavba gotického původu z 13. - 14. století, upravená barokně kolem r. 1760 a klasicistně po r. 1839. Nyní velmi zchátralý, bez zařízení a využití, jen opatřen novým zastřešením. Kulturní památkou prohlášen r. 1958.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

V letech 1573–1574 byl postaven dnešní kostel, stavbě byl použit pískovec ze zbořeného románského kostela. Kostel byl již jednou uzavřen na konci 18. stol., v první polovině 19. století byl znovu opraven a ve 21. stol. opět chátrá.

Kostel Narození Panny Marie poprvé připomínám r. 1377. V l. 1699–1701 barokně přestavěn hraběnkou Zuzanou z Vrbty. Polygonální věž přistavěná po r.1838. V r.1996 snesena báň, od r. 2007 rekonstrukce.

Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Sedlišti je v současné podobě pozdně barokní stavbou z r. 1780. Po 2. světové válce zchátral a zkázu dokonal požár r. 2003. Poté v letech 2009-2010 obnovena střecha a částečně zajištěno zdivo. Památkově chráněn od r. 1958.

Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.

Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.

Kostel sv. Barbory postavil majitel panství hrabě Fr. A. Trauttmannsdorff v letech 1717-1724 u někdejší hornické osady. Později se stal poutním. Po 2. svět. válce zpustl a zařízení bylo rozkradeno. Po výměně střechy r. 1994 dále chátrá, nadšenci však pokračují ve snaze o záchranu stavby.

Kostel sv. Bartoloměje v Ošelíně je gotického původu, avšak radikálně barokně přestavěn r. 1722. Věž zvýšena o patro r. 1903. Nyní filiální kostel ve farnosti Stříbro bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 kulturní památka.

Jednolodní barokní kostel z doby před r. 1689 na místě poutní kaple nad pramenem, připomínané r. 1545. Na přelomu 17. a 18. století dali kostel přestavět majitelé borského panství hrabata von Götzen. Kostel po r. 1945 chátral. Po r. 2010 opravena střecha, zbytek je stále v havarijním stavu.

Původně gotický hřbitovní kostel, po požáru v r. 1711 obnoven v l. 1772–1779 do dnešní barokní podoby. Zařízení rokokové. Před kostelem malé lapidárium.

Kostel sv. Jakuba Většího v Brodě nad Tichou je gotického původu z 14. stol., přestavěn barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 kulturní památka včetně přilehlého areálu.