Turistické cíle v okolí obce Tisová

V pořadí třetí židovský hřbitov v Tachově byl v zřízen v roce 1933, zdemolován byl po obsazení města nacisty. Je na něm hromadný hrob cca 600 vězňů, kteří zahynuli při transportu z koncentračního tábora Buchenwald (pomník z roku 1987). Rekonstruován roku 1986, obnoveno 7 náhrobků, dnes urnový háj.

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Dnes je opuštěny a nevyužívaný.

Památník bitvy u Tachova (3.–4. 8.1427). Spojená husitská vojska vedená Prokopem Holým zde porazila vojska 3. křížové výpravy, vedená trevírským arcibiskupem Otou z Ziegenheimu a kardinálem Jindřichem Beaufortem. Památník stával od r. 1927 u české menšinové školy. Na současné místo přenesen r. 2017.

Památník bitvy u Tachova byl odhalen v roce 1972 (nebo 1971). Připomíná bitvu, ve které 3.–4. srpna 1427 spojená husitská vojska pod velením Prokopa Holého zahnala na útěk mnohem početnější křižácká vojska pod velením trevírského arcibiskupa Oty ze Ziegenheimu a kardinála Jindřicha Beauforta.

Barokní sýpka stojí na základech vodní tvrze, zmiňované r. 1414. V majetku pánů z Pernolce, Pehmů z Osova aj. Od konce 15. stol. nebyla trvale obývána a její majitelé se střídali. Poč. 18. stol. byla na jejím místě postavena sýpka. R. 2004 koupena rodinou Turnerů a zrekonstruována na obytné stavení.

Původně gotický hrad z 13. století. Jako první známý držitel se ve 14. stol. připomíná Dobrohost z Plané. V 16. stol. hrad přestavěn na renesanční zámek, po r. 1665 pak v barokním duchu. Poslední majitelé Nostitzové po r. 1822 zámecký areál upravili empírově.

Památník z roku 1959 připomíná upálení šesti členů Jednoty bratrské z Újezda u Domažlic: Jana Šimonovice, Jana a Mikuláše Nadrybů, Matěje Prokopa, Bartoloměje Schranovic a Jana Hrbka. Ty zde nechal popravit 6. 11. 1503 tehdejší majitel panství Kryštof Švamberk. Pomník postavila Obec baráčníků.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Rabínský dům, postavený v letech 1911-1912 v moderním slohu, vycházejícím z pozdní secese. Je dílem židovského architekta s tachovskými kořeny Alfreda Grotteho. Na rozdíl od synagogy, vypálené při křišťálové noci roku 1938, se dochoval rabínský dům dodnes. Má soukromé majitele a slouží k bydlení.

Původně snad středověký řadový měšťanský dům. Barokně přestavěn v poslední čtvrtině 17. století. Upraven po požárech v l. 1726 a 1841. Zachovány barokní kamenné prvky – portál, ostění oken, kartuše s městským znakem, socha Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněná od r. 1958. Sídlo městského úřadu.

Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.