Turistické cíle v okolí obce Tisová

Pravděpodobně pozdně středověký smírčí kříž, spolu s nedalekými kamennými renesančními božími muky tvoří památkově chráněný soubor. Jedná se o nízký kamenný latinský kříž s krátkými, rovně ukončenými rameny. Kříž je bez vyrytých symbolů, datace a nápisů. Památkově chráněný je od května 1958.

Barokní sochu Neposkvrněné Panny Marie, pravděpodobně z první poloviny 18. století, nechali v roce 1818 měšťané Boru osadit na nový podstavec. Znázornění Neposkvrněné Panny Marie odpovídá tradiční podobě – postava se sepjatýma rukama, v řaseném šatě, se svatozáří 12 hvězd na zeměkouli ovinuté hadem.

Pískovcová socha na asi mladším žulovém podstavci představuje světce v jeho typickém ikonografickém pojetí. Jedná se o kvalitní barokní práci ze začátku 18. století, připisovanou Janu Brokofovi. Na stávající most přes Výrovský potok byla umístěna v roce 1816, patrně přenesena ze staršího mostu.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Vrcholně barokní vysoce hodnotné sousoší z roku 1772 vytvořil pravděpodobně místní rodák, sochař a řezbář Jakob Artschlag. Jeho vznik inicioval farář Hagenmaister, který se spolu s obcí podílel na jeho financování. Sousoší restaurováno na konci 19. a 20. století. Od roku 1958 je památkově chráněno.

Sousoší sv. Víta v kotli z roku 1749 při zámku, který po něm nese název Svatovítský. Sv. Vít patron mimo jiné také kovářů, z doby kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

Starý židovský hřbitov v Tachově byl založen někdy před rokem 1615. Používán do roku 1933, poškozen nacisty. Zmenšený v 60. a 70. letech 20. století, v 80. letech hrozila jeho likvidace. Po roce 1990 byl rekonstruován, zachovalo se na něm 198 náhrobků z různých období. Památkově chráněný od r. 2007.

Pozůstatky raně středověkého hradiště z přelomu 12. a 13. stol. u rybníka západně od městyse Stráž u Tachova považoval August Sedláček mylně za zbytky tzv. Nového hradu, který měl existovat v 15. a 16. stol. Z této doby však osídlení není doloženo.

Nevelký barokní patrový zámek s mansardovou střechou postavený Zikmundem Heimhausenem v 1. pol. 18. stol. využívaný též jako objekt lesního a báňského úřadu v době, kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

Zámek Světce přestavovaný knížecím rodem Windischgrätzů ze zrušeného paulánského kláštera s kostelem zůstal po smrti donátora r. 1862 nedokončen. Bývalý kostel se stal zříceninou, sousední konvent byl upraven na internát učiliště.

V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".