Turistické cíle v okolí obce Habartov

Nejstarší františkolázeňské divadlo působilo od r. 1808 v jiné lokalitě, než stojí divadlo dnes. Na současném místě vystavěno divadlo r. 1868. Nová budova divadla vystavěná v neoklasicistním stylu v l. 1927-1928, interiéry vyzdobeny ve stylu art deco..

Kašna dudáka z r.1923 z last.vápence. Autor Johan Adolf Mayerl.

Kostel z let 1903–1904, postaven v eklektickém stylu, s novorománskými a secesními prvky. Štít zdobí mozaika Krista krále. Na půlkruhovém oltáři je obraz Krista a klenbu presbytáře zdobí malba Ducha svatého. Kostel byl v 90. letech opraven a je v užívání Českobratrské církve evangelické.

Po povýšení Františkových Lázní na město bylo rozhodnuto r. 1868 o zřízení farnosti a výstavbě farní budovy. Dokončena r. 1869. Správou farnosti i fary pověřen křížovnický řád. Vilová stavba v historizujícím slohu italské renesanční vily. Uprostřed hlavního průčelí situován vstup do fary.

Rokokový lovecký zámek z 2. pol. 18. stol. dříve nazývaný „Mes idées". Postaven hrabětem Františkem Antonínem Nosticem. Druhý majitel Jan Nostic přestavil zámek na pseudobarokní. V majetku Nosticů do roku 1945. Celý komplex je složen ze 6 budov. Dnes přestavěno na ubytovací zařízení.

Nejstarší slatinné lázně na světě, založené císařem Františkem I. v r. 1793 jako Ves císaře Františka, v r. 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně a v r. 1865 císař František Josef I. povýšil lázně na město. Městská památková rezervace.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.

Rozhledna (14,5 m; 461 m n. m). Hard je novodobý název pro návrší Hartberg. V l. 1908–1933 zde stála dřev. rozhledna (18 m), vystav. Okrašlovacím spolkem. Poté na místě pomník obětem 1. svět. války. Rozhledna obnovena po r. 2001 téměř v pův. podobě.

Původně rodový hrad založený ve 13. stol., později i královský, přestavěný v 16. až 17. stol. na zámek. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen. Od 90. let probíhá rekonstrukce.

Hartoušovské mofety jsou od r. 2017 součástí národní přírodní památky Bublák a niva Plesné. Důvodem ochrany je mofetové pole, území s výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100° C z puklin na zemský povrch. Nachází se jihozápadně od vsi Hartoušov.

U Jindřichovic byl r. 1915 zřízen pracovní tábor pro italské, ruské a srbské zajaté vojáky a zároveň hřbitov. Bylo tu pohřbeno přibližně 3850 zajatců. R. 1926 byly ostatky 2600 Srbů a několika Rusů přemístěny do pravoslavného mauzolea. Hřbitov po r. 1947 zpustl, místo pietně upraveno r. 2018.

Soukromá pohřební kaple rodiny Hendrichů. Postavena v novogotickém stylu na půdorysu kříže skalenským stavitelem Andreasem Kirschnekem podle plánů arch. Emila Glockera. Pochází z roku 1888. Doklad funerální kultury v regionu vyšší střední třídy na konci 19. a poč. 20. století. Památkově chráněná.