Turistické cíle v okolí obce Habartov

Městský částečně hrázděný a roubený dům z 18. století, se zděným přízemím z počátku 19. století, se stodolou a složitým stavebním vývojem. Mimořádně hodnotný areál usedlosti v centru města.

Meteorologický sloup zprovozněn r. 1882. Původně stál u dnešních Plynových lázní a počátkem 20. stol. přemístěn na současné místo. Významné informační místo pro lázeňské hosty s údaji důležitými z hlediska lázeňských procedur. Na konci r. 2007 rozhodnuto o obnovu sloupu.

Michal je antropogenní jezero, první na Sokolovsku, které vzniklo zatopením zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí. Má rozlohu 29 ha pří maximální hloubce necelých 6 m a slouží jako rekreační areál s atrakcemi. Pyšní se nejdelším tobogánem u nás. Slouží veřejnosti od r. 2004.

Bývalá tvrz byla v roce 1693 Janem Bedřichem Perglarem přetavěna na barokní zámek. První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, o tvrzi slýcháme až roku 1520.

Tvrz postavili ve 14. stol. Paulsdorferové nebo někteří z jejich lenníků. R. 1450 byla vypálena vojsky Jiřího z Poděbrad, poté v majetku Junckerů. Po nich v držení Krahmerů a Schmiedlů ze Seeberka. Od r. 1885 vlastněna Mucky, r. 1888 stavebně upravena. Od r. 1945 v majetku státu, dnes v soukr. maj.

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné (Schönau) je doložen od 14. stol., nynější podobu získal kolem r. 1720. V 17. stol. vznikla poutní tradice ke středověké sošce sv. Jakuba. Nyní filiální kostel ve farnosti Kraslice s měsíčními sobotními bohoslužbami v letním období.

Neoklasicisní kolonáda Natáliina pramene byla postavena roce 1931 podle projektu františkolázeňského architekta ing. Oskara Sgustava. Kolonádu tvoří vzdušná trojkřídlá budova půdorysu písmene U. Stavbě dominuje centrální pavilon středního křídla. Pramen znám už od roku 1880, zachycen roku 1912.

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Barokní budova z let 1682–96 (Abraham Leuthner) byla rozšířena o novogotický dům čp. 2. Krajskému úřadu sloužil od roku 1835 sousední klasicistní objekt čp. 3. Dnes všechny slouží městské správě a knihovně.

Rotavské varhany patří k našim nejkrásnějším geologickým útvarům. Čedičové varhany s jejich charakteristickou sloupcovitou odlučností se sbíhají ze všech stran do společného středu a vytvářejí tak famózní podívanou. Skalní výchoz byl odkryt při těžbě kamene. Oblast je vyhlášena přírodní památkou.

Zaniklý hrad zmíněný v pramenech pouze v letech 1328 a 1370. Spolu s Chlumskou horou majetkem rytířů z Reissengrünu. Po vymření rodu v 15. století zanikl. Není známo, kde a kdy stával, ani jak vypadal.