Turistické cíle v okolí obce Dobřív

Gotický kostel s věží, později zbarokizován. Presbytář a sakristie mají gotickou klenbu, na severní stěně presbytáře se dochovaly nástěnné malby z konce 14. století.

Kostel sv. Vavřince raně gotického původu prvně doložen r. 1354. Nynější vzhled pochází z barokní přestavby v 18. stol., při níž byla též přistavěna věž. Zařízení převážně raně barokní z konce 17. stol. Filiální kostel ve farnosti Starý Plzenec.

Kostel sv. Vojtěcha je v areálu zámku. Pozdně barokní stavba, šestiboká loď, obdélníkový portál s trojúhelníkovým štítem. Ve štítu socha sv. Vojtěcha. Kapli postavil syn Jiříka Kokořovce z Kokořan na počátku 17.st. Ve 2. polovině 18. st. kaple rozšířena a počátkem 19. st. přeměněna na farní kostel.

Kostel z 1. pol. 14. století, původně ve stylu cisterciácké gotiky. Jeho stavbu ovlivnila přítomnost cisterciáků v Klášteře u Nepomuku. V letech 1606–07 proběhla úprava, ze které se dochoval portál do sakristie. Patro věže bylo přistaveno v baroku. Nástropní malba sv. Kryštofa z pol. 15. stol.

Kovová vyhlídková věž elegantního tvaru ve tvaru válce o výšce 28 m se 142 schody, jehož plášť se rozšiřuje směrem k základně, vybudována na vrchu Kotel u Rokycan v letech 2013-2014 podle návrhu Bc. Evy Králové a projektu Ing. Václava Hatlmana. Od května 2014 volně přístupná.

Zámek postavený J. V. Czerninem z Chudenic koncem 18. st. Sloužil převážně jako letní lovecké sídlo. V přízemí je vybaven bazénem. Vzácná je výbava interiérů a soch. Výzdoba pochází z dílny Ignáce Platzera. Zachováno zámecké divadlo.

Křížová cesta spojující původně dvě kapličky – kapli Panny Marie Bolestné z roku 1768 a novorománskou kapli z roku 1857 na vrcholu kopce Kalvárie. Mezi dolní a horní kaplí byla vybudována křížová cesta s 13 kamennými sloupky a obrazy představujícím 13 zastavení Ježíše Krista.

Dům je uváděn jako mlýn r. 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska. Po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od r. 1896 tiskárna Zápotočný. Od r. 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.

Zřícenina hradu založeného Heřmanem z Litic zřejmě v letech 1367–77 na místě pravěkého sídliště. R. 1397 dobyt královským vojskem. Zanikl po čtyřměsíčním obléhání Habarta Maršíka z Hrádku a Lopaty husitskými vojsky v letech 1432–33.

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Přízemní trojlodní klasicistní stavba od neznámého autora s dominantním trojúhelníkovým štítem a původními dveřmi pochází z doby okolo r. 1800. Krámky v objektu fungovaly do II. světové války, poté začal objekt postupně pustnout. Rekonstrukcí na moderní komerční prostory prošla budova po roce 1991.

Areál právovárečného (měšťanského) pivovaru čp.146/II vybudovala na samém počátku 20. století místní stavební firma Bohuslava Ryšavého. 17.12. 1901 zde byla uvařena první várka. Výrobní kapacita pivovaru byla 3000 hl/rok. V r. 1927 zde byla ukončena výroba a areál slouží od té doby jako sklady.