Turistické cíle v okolí obce Chomle

Prostý pomník při silnici II/233 východně od Chomle připomíná hornickou tragédii z 24.4.1937, kdy se při průvalu vody nezakreslenou chodbou ze sousedního uzavřeného a zatopeného dolu David utopilo 14 horníků pracujících na dole Ferdinand. Pomník byl postaven r. 1962.

Zchátralý barokní zámek. Za hraběte Martina Allemana z počátku 18. stol. je první zpráva o zámku, svobodný pán ze Stillfriedu na Terešově v letech 1815–1832 patrový zámek snížil a přestavěl do dnešní podoby. Dnešní fasáda z nedávné doby.

Přírodní památka Kařezské rybníky byla vyhlášena r. 1992 na rozloze 66,5 ha. Předmětem ochrany je soustava čtyř rybníků s mokřadním pobřežním porostem jako významných hnízdišť a tahových stanovišť vodních ptáků.

Významná dominanta severního Plzeňska je areál bývalého poutního místa. Kostel Zvěstování Panny Marie, probožství a ambity byly postaveny pro plasský klášter na přání opata Evžena Tyttla podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711 - 1768.

Téměř zaniklý hrad, dle archeologických nálezů (Václav Krolmus) spadá jeho existence do 14. stol. V pramenech připomínán již jako pustý hrad; v urbáři r. 1652. Malý hrad patrně nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako mocenský opěrný bod.

Malovcové vystavěli raně barokní zámek. Poč.18.st.přestavěn ve stylu vrcholného baroka Kazimírem Ferdinandem z Kupferwaldu a jeho ženou Ludmilou Konstancií. R.1849 vyhořel a přestavěn do dnešní podoby.

Radnice je v její současné poloze je doložena konce 16. století. R. 1639 vyhořela při obsazení Rokycan Švédy. V r. 1784 započal plzeňský stavitel Antonín Barth přestavbu, která byla přerušena velkým požárem města. Současná klasicistní podoba budovy je od Ignáce Aloise Palliardiho z let 1803–08.

Dřevěná rozhledna Radost byla vybudována soukromým stavebníkem a nadšenci v letech 2012-2013 a dokončena v srpnu 2013. Je vysoká přes 9 metrů a její krytá vyhlídková plošina je 7 metrů nad zemí. Na volně přístupnou rozhlednu se zcela neobvykle stoupá šikmým bočním schodištěm o délce 11,5 metru.

Šlechtický hrad založil ve 13. stol. zřejmě Markvart z Řebříka a pán ze Žerotína. Byl to hrad s trojdílnou dispozicí, s palácem jako obrannou i obytnou stavbou. V 16. stol. byl již pustý. Zachována je přístupová cesta, do skály vytesané příkopy a studna.

Zaniklý hrad pražských biskupů založený snad již na konci 13. stol. nebo až arcibiskupem Arnoštem z Pardubic po pol. 14. stol. v těsné blízkosti biskupského dvorce. Původně malý gotický hrádek naposledy zmíněn r. 1488, koncem 15. stol. zanikl.

Terénní pozůstatky tvrze, doložené k r. 1418 za Lvíka z Jivjan. Roku 1573 se při prodeji poplužního dvora a vsi uvádí tvrz jako opuštěná. Dochovalo se jádro tvrze na pahorku chráněném rybníky a vodním příkopem s valy, zbytky zdiva již nejsou patrny.

Vila továrníka Rudolfa Hudlického z r. 1911 podle projektu B. Ryšavého. Průčelí vily je ve stylu čisté secese, s výrazným půlkruhovým oknem, keramickými prvky fasády a strmou střechou s prejzy. Por. 1948 trpěla nedostatkem údržby, opravena v letech 2003–5. Od r. 2004 je státem chráněnou památku.