Turistické cíle v okolí obce Osek

Zbytky gotického hradu s plášťovou zdí, který vystavěli Rožmberkové v polovině 14. století jako mocenské centrum svých zdejších držav. Po husitských válkách uváděn jako pustý. Dnes je patrný příkop s valem a zbytky zdí, stojí zde budova bývalé fary.

Jednoobloukový most z lomového kamene. Postaven snad před r. 1379 jako součást přístupové cesty k hamru. Délka 20 m, šířka 4 m, vzepětí nad hladinou 4 m. Na středu socha pravděpodobně sv. Barbory, před vstupem sv. Jan Nepomucký.

Zámek, postavený koncem 18. st., poč. 19. st. za Wurmbrandtů klasicistně přestavěn. Po r. 1948 majetkem JZD a neudržován. Dvoukřídlá budova, původně s trojosým rizalitem a zdobená pilastry a římsami.

Přestavěná pův. gotická tvrz zřejmě z 2. pol. 14. st., upravovaná po r. 1519 pány z Vidžína a po r. 1648 Baullery, od r. 1757 součást liblínského panství. V 2. pol. 20. st. zchátrala, dnes v soukromém majetku a postupně rekonstruována.

Synagoga neznámého stáří stávala do 50. let 20. století v sousedství dnešního domu čp. 107. Ten byl sídlem rabína a od 2. poloviny 18. století do r. 1905 i židovské školy – cheder.

První židovská komunita v Radnicích vznikla začátkem 16. století, pravděpodobně v souvislosti s vyhnáním Židů z Plzně v roce 1504. Pozdně barokní synagoga byla postavena v roce 1781. Od konce 2. světové války v ní byla autodílna. Od roku 1992 je zde ekocentrum Českého svazu ochránců přírody.

Václav Diviš Misseron z Lissonu r.1723 postavil barokní zámek. Koncem 60.let 20.stol. zámek adaptován a jeho barokní charakter zcela zlikvidován.

Roubenou hájovnu Třebekov ukrytou v lesích severního Plzeňska nechal postavit plaský klášter r. 1760. Proslavil ji rodák Fr. A. Heber (1815-1849), amatérský historik, který jako první začal systematicky popisovat a dokumentovat české hrady, tvrze a zámky.

Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.

Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.

Secesní litinová kašna, 4 metry vysoká, stojí nad Fitzovou studnou. Vznikla počátkem 20. stol., patrně před r. 1909. Čerpací zařízení je od firmy R. A. Smékal z Prahy, litinové prvky ze slévárny v Blansku. V letech 1993–94 a 2005 prošla rekonstrukcemi. V roce 1994 byla prohlášena kulturní památkou.

Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.