Turistické cíle v okolí obce Prašný Újezd

Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.

Ostrovecký roubený Zímův mlýn na Zbirožském potoce, zvaný „klepáč“, byl postaven v 2. polovině 18. století. Celodřevěný vodní mlýn se šindelovou střechou je unikátní technickou památkou.

Barokní patrový zámek, poprvé zmiňovaný v r. 1615. V l. 1622–1623 koupil panství Vilém Vřesovec z Vřesovic. V r. 1667 získal Podmokly Morávek z Malesic. Podle přání hraběnky Marie Františky bylo panství Podmokly postoupeno v r. 1676 klášteru v Teplé.

Prostý pomník při silnici II/233 východně od Chomle připomíná hornickou tragédii z 24.4.1937, kdy se při průvalu vody nezakreslenou chodbou ze sousedního uzavřeného a zatopeného dolu David utopilo 14 horníků pracujících na dole Ferdinand. Pomník byl postaven r. 1962.

Zchátralý barokní zámek. Za hraběte Martina Allemana z počátku 18. stol. je první zpráva o zámku, svobodný pán ze Stillfriedu na Terešově v letech 1815–1832 patrový zámek snížil a přestavěl do dnešní podoby. Dnešní fasáda z nedávné doby.

Přírodní památka Kařezské rybníky byla vyhlášena r. 1992 na rozloze 66,5 ha. Předmětem ochrany je soustava čtyř rybníků s mokřadním pobřežním porostem jako významných hnízdišť a tahových stanovišť vodních ptáků.

Významná dominanta severního Plzeňska je areál bývalého poutního místa. Kostel Zvěstování Panny Marie, probožství a ambity byly postaveny pro plasský klášter na přání opata Evžena Tyttla podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711 - 1768.

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Téměř zaniklý hrad, dle archeologických nálezů (Václav Krolmus) spadá jeho existence do 14. stol. V pramenech připomínán již jako pustý hrad; v urbáři r. 1652. Malý hrad patrně nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako mocenský opěrný bod.

Malovcové vystavěli raně barokní zámek. Poč.18.st.přestavěn ve stylu vrcholného baroka Kazimírem Ferdinandem z Kupferwaldu a jeho ženou Ludmilou Konstancií. R.1849 vyhořel a přestavěn do dnešní podoby.

Dřevěná rozhledna Radost byla vybudována soukromým stavebníkem a nadšenci v letech 2012-2013 a dokončena v srpnu 2013. Je vysoká přes 9 metrů a její krytá vyhlídková plošina je 7 metrů nad zemí. Na volně přístupnou rozhlednu se zcela neobvykle stoupá šikmým bočním schodištěm o délce 11,5 metru.

Šlechtický hrad založil ve 13. stol. zřejmě Markvart z Řebříka a pán ze Žerotína. Byl to hrad s trojdílnou dispozicí, s palácem jako obrannou i obytnou stavbou. V 16. stol. byl již pustý. Zachována je přístupová cesta, do skály vytesané příkopy a studna.