Kostel sv. Martina prvně doložen r. 1362, z gotické stavby dochována křížová klenba presbytáře. Současná jednolodní orientovaná stavba s mohutnou hranolovou věží při jižní stěně lodi je barokní z r. 1730 podle plánů T. Haffeneckera. Vnitřní vybavení zčásti barokní a zčásti novogotické.
Kostel byl postaven na místě původního kostela, prvně zmiňovaného r. 1350. V obd. třicetileté války byl kostel vypálen švédskými vojsky a poté byl opraven až r. 1696 hrabětem z Valdštejna, který dal vystavět i novou zvonici. R. 1712 byl od základů postaven nový barokní kostel. R. byl 1839 opravován.
Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží při západním průčelí. Původně pozdně románský kostel z poloviny 13. stol., ve 14. stol. kostel farní. V letech 1787–1789 barokně přestavěn. Věž stavebně upravována v 19. století.
Barokní kostel sv. Mikukáše z r. 1727 upravený zřejmě podle návrhu J. B. Santiniho stojí na místě původního gotického kostela, v r. 1690 přestavěného barokně.
Farní kostel sv. Mikuláše ve Zbirohu je jako gotický doložen již r. 1364. Barokně byl podstatně přestavěn r. 1716 a opravován v letech 1883 a 1921. Stavba má loď na půdorysu kříže, užší obdélný presbytář a hranolovou věž po jeho severní straně. Vnitřní zařízení je převážně novogotické z r. 1883.
Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.
Gotický kostelík ze 13. století uprostřed polí pod vesnicí Dolany byl za josefínských reforem zrušen a od té doby se měnil ve zříceninu. Kolem roku 2005 získal novou střechu.
Kostel připomínán jako farní už r. 1348, r. 1728 zbarokizovaný. Po zřícení klenby r. 1841 opraven r. 1845 a přestavěn r. 1874. Chátrající stavba od r. 2004 v péči spolku nadšenců, do r. 2014 pořádány v její prospěch koncerty. Za kostelem dřevěná zvonice z r. 1845, u něj funkční hřbitov.
Kostel v Milíčově byl původně gotický, poprvé připomínaný roku 1350. Po obou stranách brány na hřbitov jsou dvě náhrobní desky s erby. Kostel byl v 17. století přestavěn a dnes postupně chátrá.
Gotický kostel postavený před polovinou 14. stol. (první zmínka 1358). V l. 1730–1732 objednal opat plaského kláštera Evžen Tyttl přestavbu kostela ve stavebnímn stylu barokní gotiky u dvorního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavitelem O. Kondel.
Centrální barokní hřbitovní kostel z 18. století. Vybavení kostela rovněž z 18. století. Na hřbitově je řada zajímavých empírových litinových náhrobníků z nedalekých hořovických železáren.
Barokní kostel z r. 1720, který nechal vystavět hrabě Kazimír z Kupferwaldu. Jeho stavitelem je Jakub Auguston. Před kostelem stojí pomník Mistra Jana Husa z r. 1920.
kostel sv. Prokopa
