Turistické cíle v okolí obce Čechtice

Kostnice postavená na místě starší márnice v letech 1810–1812. Ostatky patří zejména obětem morové epidemie z roku 1772.

Renesanční tvrz založená r 1574 pány z Lukavce, přestavěna barokně na zámek roku 1624 Trčky z Lípy. Mansardová střecha vznikla po roce 1700, arkády jsou z poloviny 18. století. Zdevastován ve vlastnictví JZD, dnes opět v soukromých rukou.

Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.

Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.

Opuštěný Křížovský lom severovýchodně od vrcholu Blaníku není sice chráněnou památkou, ale od r. 2018 je zpřístupněn ochranáři jako ukázka vzácné přírodní lokality. Jsou zde informační panely a ohniště s možností stanování.

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.

Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.

Tvrziště gotické tvrze ze 14. století. Jediný známý držitel je Markvart, sídlící zde kolem roku 1400. Kdy a jak tvrz zanikla, prameny neuvádějí. Dochováno trojúhelníkové jádro, valy a příkopy na ostrohu nad Želivkou.

Zámek vznikl přestavbou původní gotické tvrze. Poč. 17.st. dal Kryštof Skuhrovský Louňovice přestavět, r. 1610 sgrafitová omítka, později štuková výzdoba, raně barokní prvky.

Původně vodní tvrz, sídlo pánů z Lukavce, připomínané po r. 1360. V 16. stol. přestavěna na pozdně gotický a renesanční zámek. Po Bílé hoře zkonfiskován, často střídal majitele. V 18. stol. přestavěn barokně. V l.1914–17 upraven L. Skřivánkem.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně ve 14. stol. Tvrz i osada zcela zanikly v průběhu husitských válek, snad již r. 1420. Pozůstatky tvrze byly objeveny náhodně až r. 1976 při polních pracích. V písemných pramenech není tvrz zmiňována, a tak doba jejího založení nebo zakladatel nejsou přesně známi.

Raně barokní zámek v místě hospodářského dvora bývalé tvrze (zanikla beze stopy) ze 17. století; upraven v 1. pol. 19. stol. Jednopatrová budova na půdorysu písmene "L". V nádvorním průčelí obnovené patrové, dříve zazděné arkády. Nad hlavním vjezdem do zámku kamenná deska s erbem Vraždů z Kunvaldu.