Původně děkanský gotický trojlodní kostel ze 14. století je hlavní sakrální rokycanskou stavbou. Po požáru byl v letech 1785–88 přestavěn podle návrhu J. N. Palliardiho. O 40 let později byla přistavena věž Fr. Hogrem a následně zvýšena ještě o jedno poschodí.
Filiální kostel sv. Bartoloměje gotického původu z konce 14. stol. vyhořel r. 1817 a současnou pozdně barokní podobu získal při obnově r. 1822. Z původní stavby se zachovalo jen zdivo presbytáře a vítězný oblouk, z vybavení pak pozdně gotická socha sv. Bartoloměje nyní umístěná na hlavním oltáři.
Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.
V dominantní poloze na hřbitově gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, doložen r. 1352, přestavován v 18. a 19. stol. Stavba s trojbokým presbytářem a nízkou věží zevně upravena novorománsky. Oltářní obraz od Viléma Kandlera. Filiální kostel bez pravidelného využití.
Osamělý kostel na hřbitově je raně gotického nebo dokonce románského původu z 13. stol. Okolní ves Chylice zanikla počátkem 17. stol. Po třicetileté válce opraven v letech 1675-1676 a doplněn o věž, opravován dále r. 1773 a 1882. Zařízení převážně barokní z 2. poloviny 17. stol.
Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.
Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.
Novodobý kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1940-1947 ze sbírek a darů s přispěním církevních i podnikatelských subjektů. Plány vypracoval arch. Josef Kunc z Berouna. Hlavní oltář byl zakoupen v Plzni, zvon byl r. 1956 získán z Maďarska. Kostel je filiálním ve farnosti Rokycany.
Mohutná barokní stavba z první poloviny 18. stol. vznikla pravděpodobně dostavbou kaple, ke které byla přistavěna loď s hranolovou věží. V souvislosti se stavbou je zmiňován i G. Santini.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj
Románsko-gotický kostel s řadou pozdějších úprav na ostrohu nad soutokem Mže a Úslavy ve východní části Plzně. Pravděpodobně mylně ztotožňován s nedoloženým klášterním založením sv. Vojtěcha roku 992.
Původně barokní kaple z r. 1693 byla r. 1701 rozšířena na trojlodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Dali jej vystavět Vratislavové z Mitrovic po koupi mirošovského panství v r. 1616. Byl několikrát opravován, zásadní úprava r. 1893. Kostel je památkově chráněn.
