Turistické cíle v okolí obce Nevid

nebo vyberte

Nevid

Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO)
Nalezeno celkem 142 záznamů, 8 / 12 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Mítov
500.0 m. n.m.
Liškův hrad
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Mítov
Hradiště na ostrožně nad Mítovským potokem s doklady o osídlení z doby bronzové, ve 14. století zde stával hrad. Pozůstatky hradiště dnes již zničeny těžební činností. Nacházejí se zde jen terénní nerovnosti po středověkém hradu. Dochovány zbytky příkopů a zřejmě část sklepení.
 Mítovský mlýn
500.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Mítov
Vodní mlýn se zachovalým mlýnským zařízením. Byl založen r. 1680. R. 1926 se zde přestalo mlít a od r. 1953 je chráněn státem jako památka. Roubená patrová budova s pavlačí je cennou ukázkou lidové architektury. Mlýn není přístupný.
 mlýn Lopata
390.0 m. n.m.
mlýn - vodní, nepatrné zbytky zdí, není známo, Plzeňský kraj, Milínov
Jediná stojící budova v mlýnském areálu pod hradem Lopatou je pila z přelomu 20. stol., navazuje na pozůstatky staršího dřevařského areálu zaniklého asi před 50 lety. Zbytky úzkokolejky, mostů, náhonů, rybníka, jezu a dalších vodohospodářských objektů.
 Muchkovský mlýn
362.0 m. n.m.
č. p. 12/III – Kočkův mlýn, bývalé Guthovy železárny
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Dům čp.12/III je připomínán jako mlýn v 16.století, a to roku 1581, kdy jej vlastnila paní Muchková z Počernic. Vnitřní dispozice pocházejí z počátku 17. století. Vnější podobu budově přinesla barokní přestavba v 18.století. Roku 1897 byl mlýn upraven na továrnu na výrobu železářského zboží.
 Mydlná
Mydlný
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nevid
Dobře dochované rozlehlé tvrziště ze 14. století a zbytky zaniklé vesnice v lese nedaleko Rokycan. Ves i tvrz zanikly – dle archeologického průzkumu – v 15. století požárem.
 Na Skále
672.3 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Železný Újezd
Rozhledna zprovozněná 31.3.2003. Patří do řady rozhleden vystavěných jako telekomunikační věž, které současně plní funkci i rozhledny. Jedná se o klasickou vysílací věž s kovovou konstrukcí. Výhlídka je ve výšce 25,5 m od paty rozhledny.
 Nebílovy
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Nebílovy
Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.
 Neslívy
395.0 m. n.m.
Nestajov
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Šťáhlavy
Tvrziště kruhového tvaru. První zmínka o tvrzi Nestev z r. 1361. R.1375 se objevuje Jiří z Neslív, r.1379 část Hořejších a Dolejších Neslív patří Heřmanovi z Litic, část Horních Neslív Valterovi z Nezbavětic. Později vsi připojeny k hradu Lopata, při jeho dobývání r. 1432 pravděpodobně zanikly.
 Netunice
tvrz, chátrající, není známo, Plzeňský kraj, Netunice
Zchátralá renesanční tvrz postavená po roce 1500 Netunickými z Netunic. Po ztrátě sídelní funkce přestavěna v 18. století na hospodářské stavení a špýchar. Dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L s relikty sgrafit a původních článků.
 Nezvěstice
375.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nezvěstice
Tvrziště na východním okraji vsi je pozůstatkem stavby typu s plášťovou zdí, která se částečně dochovala. Tvrz pravděpodobně vznikla v polovině 14. století. Počátkem 17. století se zmiňuje už pouze poplužní dvůr.
 Osek u Rokycan
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Osek
Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.
 Padrťské rybníky
640.0 m. n.m.
voda - rybník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Strašice
Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině horního toku Klabavy v CHKO Brdy. Založeny r. 1565 pro plavení dřeva potřebného k provozu železných hutí. Nazvány podle zaniklé vsi Padrť. Dostupné jen pro pěší a cyklisty.