Turistické cíle v okolí obce Stvolny

nebo vyberte

Stvolny

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 245 záznamů, 15 / 21 stran, vyhledáno za 0.84 sec
 pomník obětem povodní
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stebno
Pomník obětem povodní se nachází na konci lesní cesty do které ústí stebenská ulice, zvaná jejími obyvateli Na protektorátě nebo Německá ulice. Leží na Podviničném potoce.
 Preitenstein
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Hrad založen po r. 1330 Janem Lucemburským, od konce 14. stol. zastavován. Po r. 1434 dobyt, od r. sídlem Gutštejnů, po nich královský. R. 1547 zabaven Pluhům z Rabštejna a vypálen, poté zpustnul. Dochovány zříceniny paláce a hradeb, valy a příkopy.
 Prohořský hrádek
Prohorz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prohoř
Tvrz postavil Litold Černý z Hrádku v první třetině či druhé polovině 14. století, u tvrze stával poplužní dvůr. Nejpozději po připojení Prohoře ke Žluticím na konci 16. stol. tvrz zanikla. Dochováno oválné tvrziště s podstatnou částí vodního příkopu. Sklep na tvrzišti je až z doby po zániku tvrze.
 Rabštejn nad Střelou
470.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Rabštejn nad Střelou
Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.
 Rabštejn nad Střelou – MPZ
440.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rabštejn nad Střelou
Městečko, vzniklé na opyši hradního ostrohu, zahrnuje dodnes zachované podstatné prvky opevnění ze 14. století. Domy po mnoha požárech pocházejí dnes převážně z 18. a 19. století. Na řadě z nich se zachovaly hrázděné či roubené části. Město je považováno za nejmenší v České republice.
 Rabštejnské vodopády
435.0 m. n.m.
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rabštejn nad Střelou
Čtyři stupně nevelkých vodopádů na Vranovském potoce na západním okraji Rabštejna nad Střelou lze pozorovat ze souběžné lesní cesty od osamělého dvora Vranov do údolí Střely. Dvůr a celý tok potoka se nacházejí na katastru Rabštejna nad Střelou.
 Radějov
Lipí
skanzen, chátrající, volně přístupno, Plzeňský kraj, Manětín
Radějov, německy Roding nebo Rading. Odloučená dědina s roubenou lidovou architekturou – vyhlášena zóna lidové architektury. V okolí byl natočen film Cesta z města.
 radnice
672.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Bochov
Radnice v Bochově na severní straně náměstí pochází z 2. poloviny 18. století. Po roce 1850 rozšířena o empirová dvorní křídla, aby pojala úřadovny okresního soudu. Dodnes sídlo městské správy.
 radnice
520.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Karlovarský kraj, Žlutice
Původně pozdně gotický dům z konce 15. či počátku 16. století na základech raně gotického objektu ze 13. století. Poprvé uváděn roku 1537. Před rokem 1597 byl přestavěn renesančně, po požárech roku 1779 pozdně barokně obnoven. R. 1837 přestavěn klasicistně. Památkově chráněn od roku 1994.
 Ratibořský mlýn
Ratiworzer Mühle
mlýn - vodní, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Ratiboř
Středověký vodní mlýn na Ratibořském potoku nechali pravděpodobně vystavět majitelé gotické tvrze v Ratiboři. Mlýn je poprvé uváděn r. 1617. V polovině 19. století byl mlýn radikálně přestavěn. Na počátku 50. let 20. stol. sloužil jako hájovna. Někdy kolem roku 1955 byl opuštěn a změnil se na ruiny.
 Rohrerův kříž
585.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Skoky
Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.
 Schanigerův kříž
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Podbořánky
Kamenný kříž s ne zcela čitelným nápisem připomíná místo náhlého úmrtí Johanna Schanigera dne 9. července 1849. Stojí u polní cesty, jižně od obce Podbořánky na okraji golfového hřiště.