Turistické cíle v okolí obce Stvolny

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého v podživotní velikosti z roku 1749 stojí na výrazném žulovém balvanu. Socha je vytesána z pískovce, byla zrestaurována v roce 2012. Není zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v první polovině 18. století, její autor ani rok vzniku nejsou známy. Pískovcovou sochařskou práci tvoří postava světce, hranolový sokl a složitě tvarovaný podstavec. Koncem 20. století byla socha restaurována. Památkově chráněna je od r. 1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z první pol. 18. století. Do r. 1926 stávala ve výklenkové kapli při cestě z centra města ke hřbitovu. Postava světce v životní velikosti je vytvořena z terakoty. Od r. 1945 dlouhodobě chátrala, rekonstruována na přelomu 20. století. Památkově chráněna od r. 1958.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny 18. stol. stávala u zaniklého rozcestí jižně od obce Štědrá. Po 2. sv. válce chátrala a trpěla opakovanými útoky vandalů, přišla o berlu a v 60. letech ji urazili hlavu. Roku 1974 přemístěna na současné místo. Restaurována byla v letech 1975 a 2017.

Soubor barokních pískovcových soch z 1. poloviny 18. století. Pravděpodobně byl jejich tvůrcem Matyáš Bernard Braun. Původně na mostě přes městský příkop, od roku 1967 na současném místě. Památkově chráněný.

Barokní sousoší sv. Peregrina Laziosi bylo postaveno r. 1761 v lese při silnici ze Žihle do Rabštejna nad Střelou na náklad hraběte Maxmiliána Václava Lažanského, majitele panství Manětín, Rabštejn nad Střelou a Lubenec, jako projev vděčnosti za uzdravení z těžkého zranění po pádu z koně.

Zaniklý raně barokní špitál s kaplí Nejsvětější Trojice byl postaven z popudu Heřmana Jakuba Černína v letech 1650–52. V neobvyklé dispozici obklopovaly obdélnou kapli obytné místnosti pro nemocné. Po válce chátral a kolem roku 1980 byl zbořen.

První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.

Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.

Velké, dobře viditelné, leč nepřístupné tvrziště v zástavbě vesnice Štědrá. Ves Štědrá byla připomenuta již na přelomu 12. a 13.století. Ve 14.století je zmíněna i tvrz. Po dostavbě Štědrého hrádku se však šlechta přestěhovala a tvrz byla opuštěna.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Barokní venkovský zámek přestavěný ze starší tvrze v 17. stol. a upravený hrabětem Maxmiliánem Václavem Lažanským z Bukové po r. 1730. Po r. 1980 nevyužíván a zchátral. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájené rekonstrukci.