Turistické cíle v okolí obce Nečtiny

nebo vyberte

Nečtiny

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 181 záznamů, 7 / 16 stran, vyhledáno za 0.5 sec
 kostel sv. Barbory
Šipín
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.
 kostel sv. Blažeje
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Branišov
Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.
 kostel sv. Filipa a Jakuba
Scheles
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Žihle
Pozdně barokní hřbitovní kostel z roku 1776 je orientovaná jednolodní stavba s trojbokým závěrem a hranolovou věží v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, interiéry plochostropé, nečleněné. Rustikální hlavní oltář je z r. 1629.
 kostel sv. Jakuba
659.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Vidžín
Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.
 kostel sv. Jakuba Většího
508.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Močidlec
Močidlecký kostel vznikl roku 1782 výraznou přestavbou původně gotické svatyně, připomínané od poloviny 14. století. Obklopen hřbitovem, západně od něj bývalá fara z 18. století: mohutný opěrák na jižní straně napovídá staršímu původu.
 kostel sv. Jakuba Většího
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nečtiny
Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.
 kostel sv. Jana Křtitele
420.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Manětín
Patrně na místě původní johanitské svatyně byl postaven gotický kostel, v l. 1712–19 barokně upravený. Jednolodní s odsazeným presbytářem a hranolovou věží na jeho severním boku. Cenné barokní zařízení, napadené zčásti houbou. Obrazy Petra Brandla.
 kostel sv. Jiljí
544.0 m. n.m.
Chlum
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Chlum
Původně gotický kostel v Chlumu pochází z poloviny 14. století. Obnova po třicetileté válce, barokní přestavba a přístavba věže 1758. Po roce 1945 zpustl, po roce 1990 vydrancován.
 kostel sv. Jiří
510.0 m. n.m.
kostel duchů
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Luková
Kostel sv. Jiří gotického původu stojí v téměř vylidněné vsi Luková, části města Manětín. Ve 20. stol. byl mnohokrát vykraden, takže se v něm kromě lavic nic nezachovalo. Od r. 2012 je v něm výstava tajemných soch plzeňského studenta Jakuba Hadravy, která přitahuje značný zájem veřejnosti.
 kostel sv. Kříže
538.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Kobylé
Kostel v Kobylém se připomíná roku 1367. Současná stavba zřejmě pochází z období po požáru 1833, využití starších konstrukcí není vyloučeno. Po roce 1945 zpustl, současný stav se blíží havárii.
 kostel sv. Martina
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Všeruby
Tribunový románský kostel ve Všerubech, obci stojící u silnice z Plzně na Karlovy Vary, leží na severozápadním okraji vsi a nelze jej přehlédnout. Byl postaven ke konci 12. století a stojí na předhradí mladšího hradu.
 kostel sv. Martina
450.0 m. n.m.
Strážiště
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Mladotice
Poprvé připomínán 1250, zřejmě původně románský vlastnický. Upraven goticky, roku 1421 poničen husity. Obnoven, po třicetileté válce prodloužen k západu, původní vícelodí bylo nahrazeno plochostropou lodí. Od poloviny 19. stol. do 50. let 20. stol. farní.