Turistické cíle v okolí obce Kralovice

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého v podživotní velikosti z roku 1749 stojí na výrazném žulovém balvanu. Socha je vytesána z pískovce, byla zrestaurována v roce 2012. Není zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1775 ve Zdeslavi stojí u silnice do Velké Chmelištné. Je poškozená povětrnostními vlivy.

Barokní sousoší sv. Peregrina Laziosi bylo postaveno r. 1761 v lese při silnici ze Žihle do Rabštejna nad Střelou na náklad hraběte Maxmiliána Václava Lažanského, majitele panství Manětín, Rabštejn nad Střelou a Lubenec, jako projev vděčnosti za uzdravení z těžkého zranění po pádu z koně.

Železniční most byl uveden do provozu r. 1899 společně s úsekem železniční trati Rakovník-Mladotice. Délka mostu je 105 m, půlkruhové oblouky mají rozpětí 12,5 m. Výška mostu je 25,7 m. Použité konstrukční řešení stavby je v Čechách poměrně vzácné.

Barokní venkovský zámek přestavěný ze starší tvrze v 17. stol. a upravený hrabětem Maxmiliánem Václavem Lažanským z Bukové po r. 1730. Po r. 1980 nevyužíván a zchátral. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájené rekonstrukci.

Lovecký zámeček pojmenovaný po patronu lovců sv. Hubertovi postavený začátkem 18. století Černínovy z Chudenic.

Zámek, postavený koncem 18. st., poč. 19. st. za Wurmbrandtů klasicistně přestavěn. Po r. 1948 majetkem JZD a neudržován. Dvoukřídlá budova, původně s trojosým rizalitem a zdobená pilastry a římsami.

Přestavěná pův. gotická tvrz zřejmě z 2. pol. 14. st., upravovaná po r. 1519 pány z Vidžína a po r. 1648 Baullery, od r. 1757 součást liblínského panství. V 2. pol. 20. st. zchátrala, dnes v soukromém majetku a postupně rekonstruována.

Švýcarská hájovna byla patrovou dřevěnou budovou se sálem s trofejemi v podkroví postavenou roku 1841 hrabětem Evženem Karlem Černínem v oboře petrohradského zámku. Po válce zde byli sovětští vojáci, zanikla beze zbytku po roce 1977.

Zřícenina fortifikace na okraji městečka Rabštejna nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu. Některými autory pokládána za samostatné sídlo, jinými za předsunuté opevnění hradu Rabštejna.

První židovská komunita v Radnicích vznikla začátkem 16. století, pravděpodobně v souvislosti s vyhnáním Židů z Plzně v roce 1504. Pozdně barokní synagoga byla postavena v roce 1781. Od konce 2. světové války v ní byla autodílna. Od roku 1992 je zde ekocentrum Českého svazu ochránců přírody.

Synagoga v Kůzové stála od roku 1793, Židé se těšili přízni vrchnosti rodu Wallisů a proto zdejší komunita prosperovala a rostla. K bohoslužebným účelům sloužila do počátku 20. století, ale v roce 1949 byla prodána a dnes slouží jako víkendová chalupa.