Turistické cíle v okolí obce Bohy

Zámek, postavený koncem 18. st., poč. 19. st. za Wurmbrandtů klasicistně přestavěn. Po r. 1948 majetkem JZD a neudržován. Dvoukřídlá budova, původně s trojosým rizalitem a zdobená pilastry a římsami.

Přestavěná pův. gotická tvrz zřejmě z 2. pol. 14. st., upravovaná po r. 1519 pány z Vidžína a po r. 1648 Baullery, od r. 1757 součást liblínského panství. V 2. pol. 20. st. zchátrala, dnes v soukromém majetku a postupně rekonstruována.

První židovská komunita v Radnicích vznikla začátkem 16. století, pravděpodobně v souvislosti s vyhnáním Židů z Plzně v roce 1504. Pozdně barokní synagoga byla postavena v roce 1781. Od konce 2. světové války v ní byla autodílna. Od roku 1992 je zde ekocentrum Českého svazu ochránců přírody.

Synagoga v Kůzové stála od roku 1793, Židé se těšili přízni vrchnosti rodu Wallisů a proto zdejší komunita prosperovala a rostla. K bohoslužebným účelům sloužila do počátku 20. století, ale v roce 1949 byla prodána a dnes slouží jako víkendová chalupa.

Václav Diviš Misseron z Lissonu r.1723 postavil barokní zámek. Koncem 60.let 20.stol. zámek adaptován a jeho barokní charakter zcela zlikvidován.

Roubenou hájovnu Třebekov ukrytou v lesích severního Plzeňska nechal postavit plaský klášter r. 1760. Proslavil ji rodák Fr. A. Heber (1815-1849), amatérský historik, který jako první začal systematicky popisovat a dokumentovat české hrady, tvrze a zámky.

Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.

Smírčí kříž u Václav pochází pravděpodobně z období raného novověku a upomíná na nějakou nešťastnou událost, nejspíše vraždu. Podrobné zprávy o něm nemáme.

Tvrz přestavěná na zámek Fürsternberky v druhé polovině 18. století. Poté co jej r. 1929 prodali, sloužil zemědělským účelům. Dnes chátrající a volně přístupná ruina. Zámek je částečně podsklepená obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou.

Zámek vznikl přestavbou staršího hradu počátkem 17. stol., tu provedl Rudolf II. Za třicetileté války byl vypálen a poté sloužil jako vězení. R. 1943 zde byl štáb SS, armáda zámek opoustila r. 1997 a 18.6.2005 byl otevřen pro veřejnost.

Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.

Železárnu v Plasech nechal zbudovat kníže Metternich ihned po získání plaského panství. Výrobu zahájila roku 1827. Produkovala výrobky ze šedé litiny. Roku 1872 byla uzavřena, pokusy o další průmyslové využití selhaly. Dnes převážně obytné domy.