Turistické cíle v okolí obce Březí

Barokní zámek by postaven kolem roku 1730 pravděpodobně architektem Jakub Auguston ml. pro hraběte Barbe von Wachsenstein. Od roku 1917 patřil zámek průmyslnické rodině Škodů. V roce 1948 zámek vyhořel a jeho opravy velmi pozměnily vzhled zámku.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Mariánský sloup v Úterý byl postaven roku 1731, obnoven o 100 let později a v 90. letech 20. století. Trojboký sloup nese sochu Madony, u rohů trojbokého podstavce rustikální sochy svatých Šebestiána, Vojtěcha a Floriána.

Barokní pískovcový mariánský sloup z r. 1701, známé jsou pouze iniciály jeho tvůrců AZ a MZ. Na vrcholu pískovcová socha Panny Marie s mečem na prsou.

Hradiště neznámého původu, nesprávně označované též "hrad Boleslav", leží u soutoku Mže a Otročínského potoka na katastru Milíkov u Stříbra. Středověké osídlení bylo vyloučeno, jde tedy o hradiště pravěké, snad z doby halštatské. Zapsáno jako kulturní památka od r. 1958.

Jediná dochovaná mostní věž v Čechách mimo Prahu pochází z poloviny 16. století. Její obranná hodnota byla v té době spíše symbolická. Bez zásadních úprav. Nad oběma portály průjezdu nápisy americké armády z roku 1945.

Původně barokní zámek ze 17. stol., přestavěn v letech 1855–1858 do novogotické podoby. R. 1964 zámek vyhořel.

Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.

Zbytky zámku z r. 1358, stavitel a majitel Racek. V 15. stol. prodán Janovi ze Slavic, komorník krále Václava IV. Pol. 16. stol. přestavba v renes. slohu. Poč. 18. stol. vráceno rodu pův. majitele, barokní přestavba. 19. stol. klasicistní úprava.

První písemná zmínka o tvrzi je r. 1237, kdy ji vlastnili vladykové Přibyslav a Štěpán z Očína. Zmínky o pánech z Očína se vyskytují do konce 15. stol. V r. 1544 je tvrz je uváděna jako pustá.

Na hradišti nad Otročínským potokem západně od Stříbra, které bylo dříve považováno za pozůstatek středověkého hrádku, bylo archeology prokázáno pravěké osídlení z doby halštatské. Zachován pouze kamenný val přetínající ostrožnu.

Barokní zámek byl postaven v 18.stol. Později sloužil jako sídlo MNV a pravděpodobně i jako kuchyně a sklad. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.