Turistické cíle v okolí obce Česká Bříza

Hradiště na Hůrce u dnešního Starého Plzence je poprvé zmiňováno roku 976. V těchto místech nepochybně stával hrad, s největší pravděpodobností dřevěný chráněný mohutnými valy, které se (na rozdíl od hradu) dochovaly dodnes.

Dům je zmiňován r. 1570 jako utrakvistická škola. V letech 1622–1784 katolická triviální škola. R. 1784 vyhořela a v letech 1784–1787 škola působila v nedalekém Dumetovském domě. Ve 20. letech 19. stol. byla budova klasicistně upravena. Učení zde probíhalo do poloviny 19. stol., dnes archiv muzea.

Zámek, postavený koncem 18. st., poč. 19. st. za Wurmbrandtů klasicistně přestavěn. Po r. 1948 majetkem JZD a neudržován. Dvoukřídlá budova, původně s trojosým rizalitem a zdobená pilastry a římsami.

Přestavěná pův. gotická tvrz zřejmě z 2. pol. 14. st., upravovaná po r. 1519 pány z Vidžína a po r. 1648 Baullery, od r. 1757 součást liblínského panství. V 2. pol. 20. st. zchátrala, dnes v soukromém majetku a postupně rekonstruována.

Rozhledna (68 m, 403 m n.m.) byla postavena jako víceúčelový vysílač mobilního operátora r. 2001. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna až 30.5.2003, kdy se provozu ujal podnikatel A. Mach. Koncem r. 2005 byla rozhledna uzavřena, otevřena v dubnu r. 2006 novým provozovatelem (Gymnázium Fr. Křižíka).

První židovská komunita v Radnicích vznikla začátkem 16. století, pravděpodobně v souvislosti s vyhnáním Židů z Plzně v roce 1504. Pozdně barokní synagoga byla postavena v roce 1781. Od konce 2. světové války v ní byla autodílna. Od roku 1992 je zde ekocentrum Českého svazu ochránců přírody.

Roubenou hájovnu Třebekov ukrytou v lesích severního Plzeňska nechal postavit plaský klášter r. 1760. Proslavil ji rodák Fr. A. Heber (1815-1849), amatérský historik, který jako první začal systematicky popisovat a dokumentovat české hrady, tvrze a zámky.

Most na silnici III. třídy z Plzně do Radobyčic byl postaven roku 1933 s první celosvařovanou obloukovou nosnou konstrukcí na světě. V letech 1994–5 proběhla problematická generální oprava, která znamenala zničení většiny původní konstrukce.

Mohutná novorománská stavba s orientálními prvky dominuje plzeňským Sadům pětatřicátníků. Byla postavena 1888–93. Vzhledem k poloze mezi obytnými domy unikla zničení za II. světové války, poté zchátrala. Velká obnova 1995–98.

Budova barokního původu postavena jako vrchnostenská bednárna pro zámecký pivovar. Její stavba je z let 1771-1787. Později přestavěna na obytnou budovu. Přízemní obdélný samostatně stojící dům se sedlovou střechou. Památkově chráněný.

Secesní litinová kašna, 4 metry vysoká, stojí nad Fitzovou studnou. Vznikla počátkem 20. stol., patrně před r. 1909. Čerpací zařízení je od firmy R. A. Smékal z Prahy, litinové prvky ze slévárny v Blansku. V letech 1993–94 a 2005 prošla rekonstrukcemi. V roce 1994 byla prohlášena kulturní památkou.

Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.