Turistické cíle v okolí obce Spálené Poříčí

Zámek byl vystavěn na místě starší dřevěné tvrze koncem 16. stol. Janem Bořeněm. V roce 1945 byl zámek znárodněn a využíván místním zemědělským družstvem. Po roce 1989 jej v restituci získala rodina posledních majitelů.

Secesní litinová kašna, 4 metry vysoká, stojí nad Fitzovou studnou. Vznikla počátkem 20. stol., patrně před r. 1909. Čerpací zařízení je od firmy R. A. Smékal z Prahy, litinové prvky ze slévárny v Blansku. V letech 1993–94 a 2005 prošla rekonstrukcemi. V roce 1994 byla prohlášena kulturní památkou.

Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.

Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.

Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.

Zpřístupněný vodní hamr z 16. stol. V provozu trvale od r. 1656. Původní dřevěná stavba postupně rozšiřována, dnešní podoba dílem přestavby z let 1825-30. Vodou poháněno původně 5 kol (dnes 4) roztáčejících stroje i el. generátor.

Zábrodský mlýn (pův. Podhrázský) založen před r. 1709. Na panském mlýně byli mlynáři z rodiny Ježků a Forštelů, r. 1750 koupen A. Forštelem. R. 1848 majitelem F. Hála, poté E. Holý, od r. 1932 J. Zábrodský; přestavby v l. 1934, 1942. Po požáru mlýnice (1956) mimo provoz. R. 2005 obn. vodní kolo.

Renesanční dům, zmiňován r. 1576, kdy Tomáš Železný žádá císaře, aby zde mohl vařit pivo a šenkovat víno. V 17. a 18. stol. patřil rodu Třebízkých. R. 1788 byl prodán rodu Kellerů, který jej vlastni do r. 1926. V r. 1993 byla hospoda uzavřena a přeměněna na sklad. R. 1995 byl hostinec obnoven.

Velká kamenná budova tvrze nad řekou Úslavou s patrnými zazděnými renes. okny. První zmínka z r. 1350, kdy byla ves rozdělena a v jedné části stála tvrz. Po r. 1380 patřila Žákavcům ze Žákavy, v letech 1382-1453 pak rodu z Pokonic. V r. 1605 Žákava připojena k panství Štáhlavy.

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.

Hřbitov z konce 18. století. Dochovalo se přibližně 150 náhrobků, nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1831. V roce 2000 prošel hřbitov důkladnou obnovou, opravena byla i ohradní zeď, márnice a byt hrobníka (dnes v soukromém vlastnictví).