Turistické cíle v okolí obce Čečovice

Kostel gotického původu prvně doložen r. 1352. Při částečné barokizaci koncem 17. stol. přistavěna věž a boční kaple. V průchozím podvěží proti vchodu obraz Nanebevzetí Panny Marie z r. 1780. Vnitřní zařízení převážně novorenesanční. Nyní filiální kostel farnosti Spálené Poříčí.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703–05 stavitelem A. Di Maggi na místě původního vyhořelé svatyně. Ve sklepení rozsáhlá kostnice. Obklopen hřbitovem, v jehož horním rohu nízká barokní zvonice z roku 1696. Jižně od kostela farní budova (1736).

Velký novogotický kostel z bílých cihel byl postaven v letech 1901-1902 a nahradil několikrát přestavovaný gotický kostel zničený požárem r. 1898. Vybavení pochází z doby stavby. Od r. 2015 je kostel v majetku obce a využíván pro kulturní účely. Mše pouze o pouti.

Původem gotický kostel z 1. pol. 13. stol. Z té doby je dochována dvojice portálů. Barokně přestavěn v l. 1729-1731, v té době postavena věž. Na barokní varhany z pol. 18. stol. zde hrával český hudební skladatel J. J. Ryba, autor České mše vánoční. U kostela stojí barokní fara a kaplanka.

Původní gotický kostel v Chanovicích byl postaven v pol. 13. stol. Za husitských válek opuštěn, činnost obnovena koncem 15. stol. Chanovskými z Dlouhé vsi přestavěn r. 1688. Stavebně upraven r. 1717, kdy jej získal Ferdinand Jáchym Rumerskirch. R. 1781 poškozen požárem. Opraven v 19. a ve 20. stol.

Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.

Kostelík datovaný do přelomu 13. a 14. století, vzhledem k poloze na tehdejší sídelní periferii působící značně archaicky. Součást areálu se hřbitovem a hranolovou zvonicí s bedněným patrem.

Barokní kostel byl postaven po r. 1755 pravděp. dle návrhu arch. Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Obraz na hlavním oltáři namaloval V. Ouředník. Kostel míval vždy tři zvony. Za války byly uschovány, r 1946 byl zpět zavěšen jen jeden zvon (druhý se ztratil, třetí rozbil). R. 2010 zavěšeny nové zvony.

V dominantní poloze na hřbitově gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, doložen r. 1352, přestavován v 18. a 19. stol. Stavba s trojbokým presbytářem a nízkou věží zevně upravena novorománsky. Oltářní obraz od Viléma Kandlera. Filiální kostel bez pravidelného využití.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., v 18. stol. barokně upraven. V jižní části lodi zachován gotický portál. Dnešní podoba kostela je barokní, ovlivněna pozdějšími úpravami.

Kostel založen patrně ve 12. století. Na konci 13. století byl románský kostel přestavěn goticky. O bazilikální trojlodí byl rozšířen v letech 1360-70. V letech 1859-60 byl upraven v novogotickém slohu a rozšířen.

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.