Turistické cíle v okolí obce Žákava

nebo vyberte

Žákava

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ)
Nalezeno celkem 176 záznamů, 6 / 15 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Jakuba Většího
470.0 m. n.m.
Chylice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Mirošov
Osamělý kostel na hřbitově je raně gotického nebo dokonce románského původu z 13. stol. Okolní ves Chylice zanikla počátkem 17. stol. Po třicetileté válce opraven v letech 1675-1676 a doplněn o věž, opravován dále r. 1773 a 1882. Zařízení převážně barokní z 2. poloviny 17. stol.
 kostel sv. Jakuba Většího
454.0 m. n.m.
Prusíny
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nebílovy
Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.
 kostel sv. Jana Evangelisty
395.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Blovice
Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.
 kostel sv. Jana Křtitele
343.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Starý Plzenec
 kostel sv. Jana Křtitele
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Čížkov
 kostel sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nové Mitrovice
Mohutná barokní stavba z první poloviny 18. stol. vznikla pravděpodobně dostavbou kaple, ke které byla přistavěna loď s hranolovou věží. V souvislosti se stavbou je zmiňován i G. Santini.
 kostel sv. Jiljí
595.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Budislavice
Kostel sv. Jiljí raně gotického původu z 2. poloviny 13. stol. prvně doložen r. 1365 již jako farní. Barokně upraven r. 1723 a zároveň doplněn o sakristii, oratoř a hranolovou věž s předsíní. Zařízení nyní převážně rokokové a pozdější. Hřbitov kolem kostela zrušen a přesunut jižně od vsi.
 kostel sv. Jiří
302.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj
Románsko-gotický kostel s řadou pozdějších úprav na ostrohu nad soutokem Mže a Úslavy ve východní části Plzně. Pravděpodobně mylně ztotožňován s nedoloženým klášterním založením sv. Vojtěcha roku 992.
 kostel sv. Josefa
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Mirošov
Původně barokní kaple z r. 1693 byla r. 1701 rozšířena na trojlodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Dali jej vystavět Vratislavové z Mitrovic po koupi mirošovského panství v r. 1616. Byl několikrát opravován, zásadní úprava r. 1893. Kostel je památkově chráněn.
 kostel sv. Martina
455.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chválenice
Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích patří k vrcholným dílům pražského architekta K. I. Dienzenhofera. Stojí na místě zchátralé stavby doložené od r. 1352. Byl významně vybaven v 19. stol. a pak v letech 2. světové války. Nyní filiální ve farnosti Starý Plzenec.
 kostel sv. Matěje
430.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Horšice
Gotický kostel sv. Matěje prvně připomínán r. 1356 jako farní. Barokně upraven v 18. stol. za Henigarů, kteří též r. 1796 připojili k závěru kostela pozdně barokní pohřební kapli sv. Kříže. Věž o výšce 36 m přistavěna r. 1859, věžní hodiny z r. 1911. Exteriér opraven v letech 1999-2001.
 kostel sv. Michaela archanděla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Dožice
Kostel stojící severozápadně od zámku na vrchu Kamýk, postavený nákladem Maurice Chanovského z Dlouhé Vsi v roce 1575. V roce 1906 – 1907 vyzdoben znaky maltézských velkopřevorů.