Turistické cíle v okolí obce Šťáhlavy

Křížová cesta spojující původně dvě kapličky – kapli Panny Marie Bolestné z roku 1768 a novorománskou kapli z roku 1857 na vrcholu kopce Kalvárie. Mezi dolní a horní kaplí byla vybudována křížová cesta s 13 kamennými sloupky a obrazy představujícím 13 zastavení Ježíše Krista.

Rozhledna (18,2 m, 504 m n. m.) postavena Klubem českých turistů r. 1900 (projekt ing. J. Kubeš). R. 1924 přistavěna turistická chata. Po 2. světové válce objekt uzavřen a využíván pro vojenské účely. R. 1991 rozhledna zpřístupněna a navrácena KČT. Nyní v soukromém vlastnictví, denně přístupno.

Tvrz postavená ve 2. polovině 14. století, nazývaná zřejmě po své nedoložené majitelce. Doloženi držitelé z řad plzeňských měšťanů, zmínky o ní mizí ke konci 15. století. První zpráva o tvrzi, už jako o Kunčině Hrádku, je z r. 1385, kdy byla v držení Vacheka z Hrádku.

Nepatrné zbytky hradu ze 14. století postaveného Děpoltem z Malesic na skalisku vytvořeném zvětráváním v karbonských sedimentech. Od roku 1503 se uvádí jako pustý.

Dům je uváděn jako mlýn r. 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska. Po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od r. 1896 tiskárna Zápotočný. Od r. 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.

Skalní obraz sv. Vojtěcha podle pověsti připomíná událost z r. 992. Středověký obraz byl nově nahrazen r. 1942 a restaurován r. 2009. V r. 2010 byla skála s obrazem opatřena dřevěnou stříškou a v okolí zřízeno turistické odpočívadlo.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Zřícenina hradu založeného Heřmanem z Litic zřejmě v letech 1367–77 na místě pravěkého sídliště. R. 1397 dobyt královským vojskem. Zanikl po čtyřměsíčním obléhání Habarta Maršíka z Hrádku a Lopaty husitskými vojsky v letech 1432–33.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Barokní zámek by postaven kolem roku 1730 pravděpodobně architektem Jakub Auguston ml. pro hraběte Barbe von Wachsenstein. Od roku 1917 patřil zámek průmyslnické rodině Škodů. V roce 1948 zámek vyhořel a jeho opravy velmi pozměnily vzhled zámku.

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Sloup s replikou gotické Madony Plzeňské postaven po skončení moru 1680. Kamenické práce provedl Jan Mejzlík. sochy sv. Václava, Bartoloměje, Rocha, Floriána a Rosalie r. 1714 doplněny sochami sv. Františka Xaverského, Barbory a Petra z Alkantary