Turistické cíle v okolí obce Maleč

Pomník stojí v areálu hřbitova u kostela sv. Vojtěcha, před hřbitovní kaplí Panny Marie Klatovské. Tělo pomníku je složeno z kamenných kvádrů, v jeho průčelí pamětní deska s nápisem a se jmény padlých; na vrcholu kamenný patriarší, kardinálský kříž, přepásaný trnovou korunou..

Památník padlým vojínům v 1. světové válce v Bojanovicích. Stojí na návsi vedle kaple. Tvořen kamenným podstavcem, na kterém je deska se jmény obětí. Na podstavci pískovcový obelisk s truchlící dívkou. Odhalen v roce 1932.

Pomník obětem 1. světové války stojí naproti kostelu Zvěstování Panny Marie. Postaven péčí sboru dobrovolných hasičů s přispěním občanů a vysvěcen 10. 6. 1923.

Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Bývalá tvrz Koců z Dobrše a později zámek Schwarzenberků. Hlavní budova rozlehlého areálu má čtyři osy, křížově klenuté arkády s hřebínky. Patro členěno pilířky; na nároží zbytky sgrafitového kvádrování. Zchátralý zámek dnes v soukromém vlastnictví.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Hradiště v druidských dobách plnilo psychotronickou funkci k očistě krajiny. 0,3 km východně od obce, v lesíku na ostrohu "Na Hájích". Osada je prvně písemně doložena kolem r. 1400.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Renesanční dům místokancléře českého království Jiřího z Lokšan, v roce 1597 upravený na radnici. Na konci 17.stol, barokně upraveno průčelí, znovu přestavěna v 70. letech 18. stol. Filipem Hegerem.

Původním sídlem vimperské radnice byl pozdější městský pivovar. Roku 1727 koupila obec dům dnešního popisného čísla 8, který nechala přestavět na novou radnici. Na počátku 20. století městská správa přesídlila do budovy v jihovýchodním rohu náměstí.

Radnice stojí v severní polovině zhruba obdélné plochy náměstí. Původně renesanční stavba, v roce 1707 po požáru rozšířena do dnešní čtyřkřídlé mohutné budovy. Uprostřed jižního hlavního průčelí renesanční vstupní portál a štíhlá hranolová věž s cibulovou bání s lucernou. Přestavěna v roce 1850.

Počáteční objekt Vchynicko-tetovského plavebního kanálu byl postaven 1799–1801 pro přemostění Vydry a zachycování plaveného dřeva před začátkem nesplavného úseku. Do 1953 po něm vedla i cesta Srní - Modrava, poté zchátral a byl stržen. Obnoven 2000.