Turistické cíle v okolí obce Maleč

Gotický chrám na místě románského kostelíku, zmiňovaného v r. 1233. Po požár r 1707 přestavěn barokně. V letech 1884–1901 regotizován.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, obklopený hřbitovem. Jako farní doložen poprvé 1360. Barokní úprava koncem 17. století, vnitřní úpravy v polovině 18. věku. Z té doby i většina vnitřního zařízení. Při rozšiřování hřbitova zanikla severní část jeho původně eliptické ohradní zdi.

Původně gotický kostel v Kraselově se poprvé připomíná roku 1363. Prošel výraznou raně barokní přestavbou (1684–88), která mu dala netypický trojkřídlý půdorys. Obklopuje ho bývalý hřbitov s barokní výklenkovou kaplí.

Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.

Západně od kraselovské návsi se nachází dnes převážně barokní hospodářský dvůr, stojící snad v místech tvrze, písemně připomínané v pol. 14. stol. V jeho středu stojí obytné stavení, pocházejí zřejmě z 18. či 19. století.

Pozůstatky renesanční tvrze ze 16. století v západní části poplužního dvora. V současnosti je v areálu dvora hotel, penzion, restaurace a jezdecký areál.

Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.