Turistické cíle v okolí obce Maleč

Špitální budova nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Pochází ze16. století, navazuje na sušickou špitální tradici, sahající do poloviny 14. století. Špitál sloužil svému účelu do počátku 20. století.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.

Muzeum v bývalé márnici hřbitova u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Otevřeno po rekonstrukci od roku 2014. Expozice se zajímavou historií bývalého Lamberského panství a množstvím církevních památek. Součástí prohlídek muzea je návštěva kostela a kaple sv. Erazima - hrobky rodu Lambergů.

Rozhledna kombinované stavby na půdorysu sedmiúhelníka, postavená v letech 2006–2009 na vrcholu hory Sedlo severně od hradu Kašperk. V okolí zbytky keltského hradiště. Věž o výšce 27,75 m umožňuje kruhový výhled po horním Pootaví a západní části Šumavy.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Gotická tvrz z poč. 15. stol. (doch. sklepy) byla renesančně přestavěna (stopy sgrafit) a v l. 1670–75 rozšířena na trojkřídlý barokní zámek. V zám. kapli sv. Máří Magdalény r. 1866 ukryty ostatky sv. Ludmily, odvezené z Prahy v době pruské okupace.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Tvrz v Ohrazenicích obsahuje pozůstatky původního sídla drobné šlechty z přelomu 13. a 14. století. Současná podoba je především výsledkem renesanční přestavby, provedené před rokem 1586. Součást areálu dvora, využívaného k chovu koní.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.

Pamětní kříž po levé straně východní brány - vstupu do areálu hřbitova s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Datován do roku 1832. Památkově chráněný.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Jednopatrový zámek na obdélném půdorysu s bosovaným nárožím, v patře členěný ionskými pilastry. V přízemí ve středu prostý pravoúhlý vchod, nad nímž je v patře balkonek se zábradlím. Krytý valbovou střechou (ve středu hřebene byla hranolová věžička). Drobnější zámecká stavba z 2. pol. 18. století.