Turistické cíle v okolí obce Kašperské Hory

Jeden z románsko-gotických kostelů severního šumavského podhůří vznikl v letech 1230-40 na výrazném návrší nad dnešním Anínem. Plnil náboženskou i obrannou funkci. Úpravy ve 14. a 18. století, poválečnou devastaci napravila rekonstrukce 1992.

Původně gotický kostelík z poloviny 13. století se připomíná poprvé k roku 1370. Dnešní stavba převážně z roku 1899, z původní se zachovala věž a západní část lodi. Obklopen hřbitovem se zajímavými hrobkami.

Původně pozdně románský kostel ve Volenicích prošel gotickou a renesanční přestavbou. Pozdně barokní západní věž a jižní předsíň jej dotvořily na přelomu 18. a 19. století. Roku 1909 byl zrekonstruován podle projektu Kamila Hilberta.

Původně jednolodní klasicistní kostel z let 1802-1803 na místě původní kaple z roku 1756. Pro údajný havarijní stav byl bezohledně zdemolován v letech 1978-1979 (odstřel proveden 4. 1. 1979). Základy kostela v původním rozsahu byly obnoveny v roce 2014. Pietní místo - připomínka zaniklé stavby.

Pseudogotický kostel sv. Štěpána byl postaven na místě pův. dřevěného kostela z r. 1765, který vyhořel r. 1889. V l. 1892-1894 byl postaven nový kamenný kostel podle plánů kostela v Knížecích Pláních. V l. 1994-1999 prošel kostel celkovou rekonstrukcí. R. 2002 zavěšen nový zvon Panny Marie Pomocné.

Gotický chrám na místě románského kostelíku, zmiňovaného v r. 1233. Po požár r 1707 přestavěn barokně. V letech 1884–1901 regotizován.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, obklopený hřbitovem. Jako farní doložen poprvé 1360. Barokní úprava koncem 17. století, vnitřní úpravy v polovině 18. věku. Z té doby i většina vnitřního zařízení. Při rozšiřování hřbitova zanikla severní část jeho původně eliptické ohradní zdi.

Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.

Pod kopcem Březník, na kterém měl poustevnu pozdější svatý Vintíř (Günther), vznikla u pramene léčivé vody roku 1618 jemu zasvěcená kaple, ke které začala chodit procesí. V průběhu 18. století se z ní vyvinul kostel a kolem něj prosperující poutní místo.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.