Turistické cíle v okolí obce Týnec

Roubená chalupa s částečně zachovaným vnitřním zařízením z II. poloviny 16. století.

Renesanční zámek z přelomu 16. a 17. stol. patrně na místech starší tvrze. Dvoukřídlá stavba, východní průčelí zdobeno arkádami, od jihu přiléhá nevysoká osmiboká věžice. Areál nově opraven, nepřístupný - obytně a hospodářsky využíván.

Lovecký zámeček z 2. poloviny 18. století. V obvodovém zdivu stopy starší stavby - tvrze? Patrová budova překrytá valbovou taškovou střechou (původně šindelovou). V interiéru zachována černá kuchyně. Již není památkově chráněný. Soukromý majetek.

Tvrz poprvé připomínána v r. 1379 jako sídlo vladyky Oldřicha. Snad v 15. stol. statek připojen ke Štěpánovicům a ves i tvrz zanikají. Podoba tvrze je neznámá, dodnes dochováno v terénu dobře patrné okrouhlé tvrziště.

Zámek postaven okolo roku 1788 za Václava Ennise z Atteru a Iveagu. V 1. polovině 20. stol. zámek významně stavebně upraven. Dnes domov důchodců.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., snad Vilímkem z Úsilova. Od pol. 15. stol. do pol. 16. stol. v majetku Příchovských, ti přistavěli v 16. stol. jednopatrovou budovu. V 17. stol. tvrz přestala sloužit šlechtě. V 1. pol. 18. stol. byla starší část tvrze zbořena, zbytek byl upraven na sýpku.

Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.

Zachovaná ukázka venkovské roubené usedlosti pošumavského typu. Tvoří součást starší zástavby obce. Pravděpodobně z 2. poloviny 18. století. Roubená chalupa se sedlovou střechou a se stodůlkou v mírném svahu. Význam objektu zvýrazněn pobytem spisovatele Josefa Haise Týneckého. Památkově chráněná.

Venkovská usedlost na půdorysu písmene L. Obytné stavení je zčásti roubené na vyšší podezdívce, ostatní části usedlosti - hospodářské stavení a stodola jsou zděné. Před obytným stavením malá předzahrádka. Nejstarší část pochází z počátku 19. století.

Přízemní roubený dům na kamenné podezdívce, se zděným blokem černé kuchyně a krytý výrazně přesahující valbovou střechou, krytou šindelem. Doklad původní městské zástavby z 2. poloviny 18. století ve výrazné poloze na náměstí. Památkově chráněný.

Příklad klasicistní lidové architektury z 1. poloviny 19. století. Přízemní obytný roubený dům s navazujícím zděným hospodářským traktem a ohradní zdí. Nerovný terén vyrovnává vysoká kamenná podezdívka. Památkově chráněný.

Roubený zčásti z dřevěných kuláčů, zčásti zděný dům na vysoké podezdívce obdélného půdorysu bez hospodářské části. Příklad lidové architektury z 19. století. Památkově chráněný.