Turistické cíle v okolí obce Týnec

Soubor lidových staveb v podhradí hradu Velhartice, pod jehož správu spadá. Jde o zachráněné hodnotné stavby přesunuté z různých míst Pošumaví. Volně přístupný kdykoliv - pouze exteriéry. Památkově chráněný.

Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.

Soubor dvou barokních soch na hranolových podstavcích s římsovitě profilovanými sokly a s chronogramem 1752. Mezi nimi železný pamětní kříž z roku 1875. V rámci obce působivý sochařský soubor v blízkosti ohradní zdi areálu nového zámku u cesty ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Památkově chráněný,

Socha světce stojící u hřbitovní zdi areálu kostela sv. Jiljí. Z pův. polychromovaného pískovce z pol. 18. století. Na vysokém římsami odstupňovaném podstavci se zrcadly a rozestupující se spodní částí. Světec je oblečen v duchu tradiční ikonografie. Socha památkově chráněná společně s kostelem.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u ohradní zdi před kostelem Povýšení sv. Kříže. Na čtvercové podestě je postaven dvoustupňový podstavec s profilovanou římsou ve vrcholu, na kterém je umístěna socha světce v klasickém pojetí. Kdy byla zhotovena a umístěna na nynější místo nezjištěno.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století od neznámého autora. Pískovcová socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (pěticí hvězd symbolizujících latinské slovo „tacet“ což znamená „mlčí“ a velkým krucifixem v rukou). Je památkově chráněná.

Plastika sv. Jana Nepomuckého od neznámého umělce z roku 1814 vznikla nákladem Matěje Rozsypala. Renovována 1892, 1908 a na přelomu 20. a 21. století. Most na kterém socha stojí byl postaven roku 1811.

Socha světce v životní velikosti na ořímsovaném soklu, umístěná v kamenné balustrádové ohrádce. Pozdně barokní socha z poloviny 18. století umístěná v prostoru náměstí. Svatý Jan Nepomucký je oblečen v tradiční kanovnické šaty a na hlavě s biretem. Nad hlavou má svatozář s pěti osmicípými hvězdami.

Socha světce v životní velikosti stojící na kamenném hranolovém ořímsovaném podstavci. Barokní plastika datovaná do roku 1723. Dotváří prostředí v okolí též barokního kostela sv. Anny.

Staticky pojatá pískovcová socha světce na žulovém soklu uprostřed návsi. Na krycí desce osazeném nižším odstupňovaném soklíku datace 1790 na průčelní straně. Doklad pozdně barokní práce lidového charakteru z konce 18. století. Památkově chráněná.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.