Turistické cíle v okolí obce Týnec

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu s trojbokým presbytářem z 18. století, vznikl přestavbou kaple, doložené v roce 1697. Kostel byl od roku 1857 farní. R. 1994 byl opraven. Hlavní oltáře je rokokový, z poloviny 18. století, zdoben je plastikami sv. Wolfganga a dalších čtyř světců.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.

Křížová cesta se nachází v lese severně od osady Hory Matky Boží. Vznikla v roce 1856 (vysvěcena 1865) a tvoří ji 14 výklenkových kapliček s pašijovými výjevy kolem ústřední kaple Proměnění Páně z roku 1842 (vysvěcena 1853).

Masivní žulový křížový kámen - smírčí kříž ve stromořadí u silnice mezi Kolincem a Buršicemi. Snad středověkého původu? Ojedinělá památka svého druhu v regionu.

Původně tvrz, později přestavěná na zámek, sestávající ze dvou částí. Původní jednopatrová renesanční budova s mohutnou valbovou střechou z konce 16. století, ve 40. letech 20. století rozšířená o západní přístavbu s dominantní válcovou věží. V západní části plocha bývalého zámeckého parku.

Renesanční zámeček byl původně tvrzí, kterou její majitel Humprecht Czernin nechal na konci 16. stol. přestavět. Zámek Chudenice má ve střední Evropě historický primát, neboť byl v majetku Czerninů více než 700 let, aniž by ho prodali, zastavili atp.

Barokní lékárna v domě čp. 149 na klatovském náměstí. Roku ji založil 1639 lékárník Tobiáš Stilling, později ji provozovali jezuité z nedaleké koleje. Lékárna zde fungovala do r. 1966, pak byla přeměněna na lékárnické muzeum. Zařízení je z roku 1773, unikátní je dochovaná třístupňová lékárenská pec.

Terénní náznaky po tvrzi pravděpodobně založené již ve 14. stol. při jihovýchodním okraji rybníka. Dodnes se dochovalo ploché tvrziště, porostlé křovím a stromy, oválného tvaru, velikosti 20 x 24 m, bez jakýchkoliv zbytků zdiva.

Bývalý lovecký zámeček postavený za Kolowratů pravděpodobně počátkem 18. stol. Barokní patrová budova, krytá mansardovou střechou s průčelím o pěti okenních osách a s klenutým přízemím.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., kdy je zmiňován jako majitel Lubského statku Ctibor a po něm Dětleb a Milota. Na přelomu 14.–15. stol. byla v majetku Konráda, Sudivoje a syna Sudivojova Petra. R. 1400 byl majitelem Oldřich Loubský, poté střídání majitelů, r. 1544 koupila tvrz klatovská obec.

Skromné pozůstatky halštatsko-laténského hradiště z doby 700 let př. n. l. Hradiště bylo obehnáno vysokými dvojitými valy z nasucho skládaných kamenů. Zaniklo po požáru, jak dokládají spečené kameny.