Turistické cíle v okolí obce Strážov

Barokní most z 18. století. Zděný z lomového kamene a podklenutý dvěma segmentovými oblouky na střední pilíř, s plným zábradlím. S výklenkem pro sochu sv. Jana Nepomuckého deponovanou u vchodu do areálu kostela sv. Jakuba Většího se hřbitovem. Památkově chráněný.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 14. stol., snad Zdislavem Němcem z Němčic, nebo zač. 15. stol. Broumem z Němčic. Později časté střídání majitelů. R. 1668 připojena Maxmiliánem Valentinem z Martinic k plánickému panství a nebyla již obývána, později byla až na vstupní věž zbořena.

Drobný renesančně barokní zámeček, vystavěný na zbytcích středověké tvrze s cenným souborem gotických, renesančních a barokních konstrukcí a článků. Při zámku kašna a zámecký park. Soukromý majetek.

Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.

Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.

Původní tvrz pocházející ze 14. stol. byla přestavěna a rozšířena v 16. stol. Přestavba na barokní zámek v třicátých letech 18. stol. V druhé pol. 20. stol. zámek značně zchátral.

Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.

Skromné pozůstatky hrádku na vrcholu Velký Ostrý (1292 m n.m.) na státní hranici s Německem. Nejvýše položené hradní sídlo v ČR. Vznikl koncem 13. stol., jako zřícenina poprvé uveden na mapě roku 1512.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.

Rozhledna (18 m, 1214 m n. m.). První dřevěnou rozhlednu zde postavil r. 1880 Rakouský turistický klub, zanikla před r. 1900. R. 1923 postavena nová chata s terasou a rozhlednou Klubem českých turistů (architekt Janovský). Chata se dříve nazývala Mattušova (dle propagátora turistiky J. Mattuše).

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Pivovar v barokní budově bývalého jezuitského semináře vznikl v roce 1818, kdy ji zakoupilo Společenství klatovských právovárečných měšťanů. Krátce po druhé světové válce byl znárodněn a brzo zanikl. V podzemí se zachovaly sklepní prostory ze 17. a 18. stol., v budově jsou zbytky kaple semináře.