Turistické cíle v okolí obce Strážov

Zaniklý hrad. Při arch. výzk. nalezena keramika z 11. stol. Hrad mohl hrát význ. úlohu při obraně Všerubského průsmyku v bojích mezi Břetislavem I. a císařem Jindřichem III. r. 1040. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.

Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.

Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.

Původně barokní zámek z počátku 18. století, přistavěný k gotické věži původní tvrze. Trojkřídlá jednopatrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi se zámeckým parkem. Mezi léty 1971 a 1972 bezohledně zbořen a zanikl. Patřil mezi nejcennější raně barokní objekty Klatovska.

Soubor lidových staveb v podhradí hradu Velhartice, pod jehož správu spadá. Jde o zachráněné hodnotné stavby přesunuté z různých míst Pošumaví. Volně přístupný kdykoliv - pouze exteriéry. Památkově chráněný.

Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.

Soubor dvou barokních soch na hranolových podstavcích s římsovitě profilovanými sokly a s chronogramem 1752. Mezi nimi železný pamětní kříž z roku 1875. V rámci obce působivý sochařský soubor v blízkosti ohradní zdi areálu nového zámku u cesty ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Památkově chráněný,

Socha světce stojící u hřbitovní zdi areálu kostela sv. Jiljí. Z pův. polychromovaného pískovce z pol. 18. století. Na vysokém římsami odstupňovaném podstavci se zrcadly a rozestupující se spodní částí. Světec je oblečen v duchu tradiční ikonografie. Socha památkově chráněná společně s kostelem.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u ohradní zdi před kostelem Povýšení sv. Kříže. Na čtvercové podestě je postaven dvoustupňový podstavec s profilovanou římsou ve vrcholu, na kterém je umístěna socha světce v klasickém pojetí. Kdy byla zhotovena a umístěna na nynější místo nezjištěno.

Socha světce v životní velikosti stojící na kamenném hranolovém ořímsovaném podstavci. Barokní plastika datovaná do roku 1723. Dotváří prostředí v okolí též barokního kostela sv. Anny.

Staticky pojatá pískovcová socha světce na žulovém soklu uprostřed návsi. Na krycí desce osazeném nižším odstupňovaném soklíku datace 1790 na průčelní straně. Doklad pozdně barokní práce lidového charakteru z konce 18. století. Památkově chráněná.