Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kout na Šumavě
Pozdně klasicistní budova asi z první třetiny 19. stol.; dílčí úpravy ve 20. stol. Trojpodlažní budova s mansardovou střechou na nevýrazně obdélném půdorysu se zachovanými klenbami a některými výplněmi oken a dveří. Situována urbanisticky ve stěžejní poloze v blízkosti kostela. Památkově chráněná.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Barokní stavba fary nacházející se severně nedaleko kostela Navštívení Panny Marie pochází z 1. poloviny 18. století; další úpravy v 19. století. Zděná omítaná bloková patrová budova s mansardovou střechou s neporušenou původní dispozicí a zachovaným vnějším členěním fasády. Památkově chráněná.
Původně sklářská huť, později zemědělský dvůr. V poslední čtvrtině 19. století byly hlavní budovy přebudovány na rodinné sídlo, jež spolu s přistavěnou hranolovou věží připomíná venkovský zámeček. Soukromý majetek.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kout na Šumavě
Gloriet Klobouk stojí zřejmě na místě starší dřevěné stavby, snad z r. 1723. Gloriet byl postaven v období romantismu kolem r. 1824, kdy majitel panství Jan Filip František Josef Stadion zadal rozsáhlé úpravy koutského zámku a jeho okolí. Gloriet byl opraven v letech 1973 a 2006.
Původní tvrz, snad ze 14. stol. přestavěná na zámek byla zbořena a dnes v Hořákově stojí zámecká novostavba ze druhé poloviny 19. stol., kterou si postavila rodina Kordíků, která v té době vlastnila statek. Při zámku malý parčík.
Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.
Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.
Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kanice
Zámek vznikl z tvrze kolem r. 1382. Nejvýznamnějšími majiteli byli od konce 14. stol. vladykové Kaničtí z Čachrova. Zřejmě ještě Kaničtí přestavěli tvrz v druhé pol. 17. stol. na čtyřkřídlý barokní zámek. V r. 1870 byl zámek zmodernizován.
Prostá kaple ve svahu u silnice, nedaleko od budov tvrze. Doba stavby a zasvěcení nezjištěny. Na obdélném půdorysu, s pravoúhlým vstupem v průčelí a oválnými okénky na jejích stranách; se sedlovou střechou, na jejímž hřebeni je vztyčena hranolová zvonička s přilbovou stříškou a dvouramenným křížem.
fara 
