Turistické cíle v okolí obce Běhařov

Kaple stojící v polích u silnice nedaleko vesnice Dobřemilice. Zděná omítaná kaple na kamenném soklu, krytá sedlovou střechou. V průčelí ve štítu nápisová deska. Postavena v r. 1936 velkostatkářem dr. Jiřím Schreinerem na památku návštěvy budějovického biskupa Šimona Bárty v nedalekých Kunkovicích.

Kaple sv. Vojtěcha v centru Milavčí byla postavena nad pramenem, který vytryskl podle pověsti na místě, kde odpočíval sv. Vojtěch. Dřevěná kaple z r. 1653 byla nahrazena r. 1677 barokní zděnou. Od r. 1958 je kulturní památkou.

Několikrát přestavěný objekt zámečku, postaveného ve 2. polovině 18. století v prostoru středověkého dvora. Budova v 80. letech 19. stol. vyhořela a ve 2. pol. 20. stol. zpustla a přišla o plechovou věžičku. V současnosti je nepřístupný a bez slohových detailů.

Původně gotický klášter z konce 13. stol. Roku 1419 byl klášter i s kostelem zničen za husitských bouří. Obnoven po třicetileté válce, 1689 znovu vyhořel. Obnoven v letech 1694 – 1707 podle projektu M.A. Gilmettiho. Kostel dnes slouží jako výstavní prostor a konvent jako centrum sociálních služeb.

Zachovalý kostel z roku 1656. Jeho stavba trvala 23 let. Při velkém požáru roku 1689 kostel prohořel a jeho vnitřní zařízení bylo zcela zničeno. K obnově kostela povolán Kilián Ignác Dienzenhofer.

Gotický kostel z r. 1331. V r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V r. 1712-1725 barokně přestaven. Za císaře Josefa II. zrušen a stal se zříceninou. R. 1887 na zřícenině kostela postavena rozhledna, počátkem 20. stol. zbořena a r. 1969 opět postavena. Příležitostně přístupná.

Gotický hrad z konce 13. století, vystavěný pány z Janovic a Klenové. V 17. stol. bylo na předhradí již pustého hradu vystavěno nové sídlo. V 19. století pseudogoticky upraven. Dnes se zde nachází galerie výtvarného umění.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Konírna je nedílnou součástí čestného dvora zámku v Týnci. Pravděpodobně barokního původu, zaznamenává ji Císařský povinný otisk stabilního katastru v r. 1837. Volně stojící zděný přízemní objekt při severozápadním nároží zámku; na obdélném půdoryse, krytý mansardovou střechou. Památkově chráněný.

Rozhledna (50 m, 773 m n. m.) stojí na místě původní dřevěné věže, která byla postavena r. 1938 s přilehlou chatou Klubem českých turistů. R. 1948 byla zastřešena a opatřena pláštěm. Stála zde do 80. let 20. stol. R. 1992 byla postavena nová rozhledna, sloužící také jako telekomunikační stožár.

Ves Koryta, od r. 1331 součást bezděkovského statku, ve vlastnictví Petr z Rožmberka. Ve 14. stol. zde Sobětičtí ze Sobětiček postavili tvrz, ta koncem 15. stol. zpustla. V 18. stol. zbytky tvrze využity ke stavbě sýpky, která byla r. 1896 zbořena.