Poutní kostel v Nicově u Plánice vznikl podle projektu Kiliana Ignatze Dientzenhofera v letech 1717-26. Významnou stavbu dynamického baroka doplňuje na sousedním hřbitově márnice, pravděpodobně od téhož autora. Kostel poškozen požárem 1780, zachováno vnitřní zařízení většinou soudobé se stavbou.
Původně románský kostel ze 13. století, přestavěný goticky a v roce 1685 pak barokně. Nynější novogotická podoba z roku 1871. Jednolodní kostel s hranolovou věží, s navazujícím užším presbytářem a za ním malou sakristií. Sada čtyř zvonů ve věži je unikátní v širokém okolí. Konají se zde bohoslužby.
Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.
Původně gotický jednolodní kostel na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem ze 14. století. Později přistavěna věž, sakristie a předsíň. Opravován po požáru v roce 1865, kolem roku 1900 novogoticky přestavěn. Zařízení z 19. století. V majetku obce. Památkově chráněný.
Jednolodní kostel románského či raně gotického původu pravděpodobně z 13. století. Upravovaný barokně a v závěru 19. století. Zachovány fragmenty gotických maleb. Areál kostela spolu s přilehlým hřbitovem obehnán ohradní zdí (barokní či starší) se vstupní bránou z 18. století. Památkově chráněný.
Barokní kostel byl postaven po r. 1755 pravděp. dle návrhu arch. Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Obraz na hlavním oltáři namaloval V. Ouředník. Kostel míval vždy tři zvony. Za války byly uschovány, r 1946 byl zpět zavěšen jen jeden zvon (druhý se ztratil, třetí rozbil). R. 2010 zavěšeny nové zvony.
Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.
Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu ze 14. stol., nynější stavba barokní z 18. stol., z původní stavby zachován presbytář jako sakristie. Zařízení převážně novogotické, dochované barokní varhany z 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.
Pův. raně gotický kostel byl postaven v 1. pol. 13. stol. (portál z let 1240-50), ač zmiňován až r. 1352. Pozdějšími přestavbami setřen gotický ráz - v l. 1611, 1724, 1767-68 a r. 1809 (přistavěna věž). R. 1989 zchátralý, postupně opravován v l. 1999 a 2005. V kostele barokní oltář z r. 1727.
Kostel založen patrně ve 12. století. Na konci 13. století byl románský kostel přestavěn goticky. O bazilikální trojlodí byl rozšířen v letech 1360-70. V letech 1859-60 byl upraven v novogotickém slohu a rozšířen.
Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.
Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.
kostel sv. Jana Evangelisty
