Turistické cíle v okolí obce Ježovy

Ve Skočicích stávala původně tři sídla. O tvrzi ze 13. stol. nejsou žádné podrobnější zprávy. Po tvrzi ze 14. stol. se dochovalo jádro tvrziště z valy. Mladší sídlo z 16. stol. beze stopy zaniklo.

Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.

Socha světce stojící u hřbitovní zdi areálu kostela sv. Jiljí. Z pův. polychromovaného pískovce z pol. 18. století. Na vysokém římsami odstupňovaném podstavci se zrcadly a rozestupující se spodní částí. Světec je oblečen v duchu tradiční ikonografie. Socha památkově chráněná společně s kostelem.

Barokní socha světce za kaplí sv. Jana Nepomuckého na návsi v Příchovicích pochází z 2. poloviny 18. stol. Restaurována po dopravní nehodě r. 2013.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století od neznámého autora. Pískovcová socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (pěticí hvězd symbolizujících latinské slovo „tacet“ což znamená „mlčí“ a velkým krucifixem v rukou). Je památkově chráněná.

Plastika sv. Jana Nepomuckého od neznámého umělce z roku 1814 vznikla nákladem Matěje Rozsypala. Renovována 1892, 1908 a na přelomu 20. a 21. století. Most na kterém socha stojí byl postaven roku 1811.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura. Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách. Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884. Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.

Zámek vystavěn na místě tvrze ze 14. stol. V r. 1564 se majitelem tvrze stal Humprecht Czernin, který ji na konci 16. stol. nechal renesančně upravit. Na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina zámek naposledy upraven r. 1776 architektem Carlem Ballingem.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.

Stará důlní šachta s portálem datovaným r. 1889 a systém chodeb po těžbě krystalického vápence v letech 1889-1910. Dnes chráněné území vyhlášené 1.1.1985 ONV v Klatovech o rozloze 0,04 ha. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů v západních Čechách.