Turistické cíle v okolí obce Újezd u Plánice

Zámek nechal postavit ve 2. pol. 19. stol. Rudolf Jan Arnošt Meraviglia-Crivelli. Jednoduchá patrová budova s hlavním průčelím zdobeným středním rizalitem ohraničeným polygonálními palastry. Okna v patře zakončená obloukem, zdobená nadokenní římsou.

Barokní most z 18. století. Zděný z lomového kamene a podklenutý dvěma segmentovými oblouky na střední pilíř, s plným zábradlím. S výklenkem pro sochu sv. Jana Nepomuckého deponovanou u vchodu do areálu kostela sv. Jakuba Většího se hřbitovem. Památkově chráněný.

Muzeum Františka Křižíka v Plánici se nachází přímo v jeho rodném domku, který pochází z doby před r. 1800. Expozice zde byla prvně otevřena v r. 1957 a po tříleté rekonstrukci opět r. 2010. Placená prohlídka je možná v omezené otevírací době nebo po předchozí telefonické domluvě.

Zámek byl přestavěn hrabaty z Pöttingu v pol. 18. stol. na místě staršího zámku a tvrze. Roku 1929 zámek vyhořel, ale byl majiteli opraven. Po 2. svět. válce zámek sloužil jako škola. V současné době je soukromým majetkem.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 14. stol., snad Zdislavem Němcem z Němčic, nebo zač. 15. stol. Broumem z Němčic. Později časté střídání majitelů. R. 1668 připojena Maxmiliánem Valentinem z Martinic k plánickému panství a nebyla již obývána, později byla až na vstupní věž zbořena.

Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1872. Na ploše 1475 m2 (z větší části nevyužité) se uchovalo 35 moderních náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl koncem 30. let 20. století.

Původní tvrz pocházející ze 14. stol. byla přestavěna a rozšířena v 16. stol. Přestavba na barokní zámek v třicátých letech 18. stol. V druhé pol. 20. stol. zámek značně zchátral.

Části tvrze jsou zachovány v budově tzv. zámečku a v areálu bývalého panského dvora. Byla založena ve 14. století buď vladyky z Pačejova, nebo na přelomu 14. a 15. století pány z Dlouhé Vsi. 1. zmínka je až ze 16. stol. Její podoba není známa; přestavba na zámeček pravděpodobně koncem 16. stol.

Pamětní kámen pro český národ z roku 1805 pod Zelenou horou.

Kříž mezi stromy před západním vchodem do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Datován do roku 1887. Pravděpodobně připomínka na zaniklý hřbitov.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.