Turistické cíle v okolí obce Újezd u Plánice

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.

Stará důlní šachta s portálem datovaným r. 1889 a systém chodeb po těžbě krystalického vápence v letech 1889-1910. Dnes chráněné území vyhlášené 1.1.1985 ONV v Klatovech o rozloze 0,04 ha. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů v západních Čechách.

Zaniklý hrad ze 14. století postaven zřejmě Budislavem z Čížkova. Opuštěn již před připojením zboží k Rokycanům. Z původního názvu Strážná skála si lidé odvodili Strašná sklála. Místo je obestřeno různými pověstmi.

Dvojice nedaleko od sebe pramenících studánek, z nichž jedna (vpravo z čelního pohledu), je dle pověsti zázračná studánka Filipínka. Vedle ní je umístěná dřevěná socha panny Filipínky. Nachází se v zámeckém parku bývalého empírového zámku v Kolinci.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Synagoga byla postavena v roce 1876. V komplexu budov byla modlitebna, škola a sídlo rabína. Po válce byla přestavěna a sloužila jako archiv. V současné době je zde fitcentrum a skladiště.

Nevelké venkovské sídlo příslušníka nižší šlechty z konce 15. století, renesančně upravené snad za Václava Lehomského ve druhé polovině 16. stol. Tvrz si zachovala svůj vzhled z poloviny 17. stol., kdy statek přešel do majetku rodu Krakovských.

Mohutný zámek postavený počátkem 18. stol za Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat podle projektu barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, upravený do dnešní podoby ve druhé polovině 18. stol.

Starší panské sídlo - starý zámek, Rochcův zámek či úřednický dům východně nedaleko od nového zámku. Renesančního původu nejpozději z počátku 17. století, barokně upravovaný, úpravy i během 19. století. Areál doplňuje hospodářské stavení a ohradní zeď (zachován jen krátký úsek). Památkově chráněný.

Renesanční zámek z přelomu 16. a 17. stol. patrně na místech starší tvrze. Dvoukřídlá stavba, východní průčelí zdobeno arkádami, od jihu přiléhá nevysoká osmiboká věžice. Areál nově opraven, nepřístupný - obytně a hospodářsky využíván.