Turistické cíle v okolí obce Předslav

Druhá socha sv. Jana Nepomuckého ve městě stojí na náměstí před průčelím radnice. Z jaké doby pochází, nezjištěno. Na čtvercovém soklu je umístěn vysoký hladký profilovaný podstavec, na kterém je na podestě umístěna socha světce ztvárněná v klasickém ikonografickém pojetí.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století od neznámého autora. Pískovcová socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (pěticí hvězd symbolizujících latinské slovo „tacet“ což znamená „mlčí“ a velkým krucifixem v rukou). Je památkově chráněná.

Plastika sv. Jana Nepomuckého od neznámého umělce z roku 1814 vznikla nákladem Matěje Rozsypala. Renovována 1892, 1908 a na přelomu 20. a 21. století. Most na kterém socha stojí byl postaven roku 1811.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého stojí v Křižíkově ulici na rozcestí se slepou ulicí nedaleko muzea Františka Křižíka. Poměrně kvalitní práce z 1. poloviny 18. století. Na vysokém hranolovém soklu s podstavcem stojí socha světce ztvárněná v klasickém ikonografickém pojetí.

Barokní plastika z 18. století. Pískovcová socha světce oděného v kanovnické roucho. Osazená na hranolovém odstupňovaném podstavci se znakem. Výrazná dominanta náměstí.

Staticky pojatá pískovcová socha světce na žulovém soklu uprostřed návsi. Na krycí desce osazeném nižším odstupňovaném soklíku datace 1790 na průčelní straně. Doklad pozdně barokní práce lidového charakteru z konce 18. století. Památkově chráněná.

Barokní socha světce za kaplí sv. Jana Nepomuckého na návsi v Příchovicích pochází z 2. poloviny 18. stol. Restaurována po dopravní nehodě r. 2013.

Socha světce stojící u hřbitovní zdi areálu kostela sv. Jiljí. Z pův. polychromovaného pískovce z pol. 18. století. Na vysokém římsami odstupňovaném podstavci se zrcadly a rozestupující se spodní částí. Světec je oblečen v duchu tradiční ikonografie. Socha památkově chráněná společně s kostelem.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.

Zámek vystavěn na místě tvrze ze 14. stol. V r. 1564 se majitelem tvrze stal Humprecht Czernin, který ji na konci 16. stol. nechal renesančně upravit. Na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina zámek naposledy upraven r. 1776 architektem Carlem Ballingem.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).