Turistické cíle v okolí obce Poleň

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.

V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura. Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách. Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884. Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.

Zámek vystavěn na místě tvrze ze 14. stol. V r. 1564 se majitelem tvrze stal Humprecht Czernin, který ji na konci 16. stol. nechal renesančně upravit. Na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina zámek naposledy upraven r. 1776 architektem Carlem Ballingem.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.

Stará důlní šachta s portálem datovaným r. 1889 a systém chodeb po těžbě krystalického vápence v letech 1889-1910. Dnes chráněné území vyhlášené 1.1.1985 ONV v Klatovech o rozloze 0,04 ha. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů v západních Čechách.

Ocelodřevěná rozhledna na kamenném soklu s krásným výhledem na Klatovsko a šumavský Královský hvozd vznikla r. 2013 podle plánů ing. A. Olšiny. Byla postavena na místě původní měřické věže a při celkové výšce 25,5 m má plošinu ve výši 19,2 m volně přístupnou po 94 schodech.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Synagoga v Nýrsku byla postavena roku 1797 jako náhrada za starší dřevěnou modlitebnu. Jednalo se o klasicistní budovu, detaily o její podobě se nedochovaly. Posledním rabínem byl Emil Klauber, který zde působil do roku 1938. Poté přestala být udržována a zchátralá budova byla zbořena v roce 1958.

Přítomnost židů ve Strážově je doložena již k roku 1405. Dřevěná synagoga zde byla poprvé uváděna r. 1680, pravděpodobně ale byla starší. Zděná synagoga z roku 1808 přestala být po roce 1905 užívána k bohoslužbám, sloužila jako skladiště. Zbořena byla roku 1954, na jejím místě je dnes proluka.