Turistické cíle v okolí obce Obytce

Malá kaple z 1. poloviny 19. století. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse se segmentovým závěrem, vykrajovaným štítem a polygonální zvoničkou. Ve štítu v průčelí druhotně osazený renesanční pískovcový náhrobník Běšinů ze 16. století. Před kaplí litinový kříž na vysokém kamenném podstavci.

Kaple na osmibokém půdorysu s polygonální věžičkou v blízkosti zámku pochází z konce 18. století, pseudogoticky upravená v závěru 19. století. Před kaplí kovaný kříž s kamenným podstavcem. Památkově chráněná.

Poutní kaplička z první poloviny 19. stol. obdélníkového půdorysu. Střecha je sedlová, na hřebeni ozdobená zvoničkou.

Drobná barokní kaple z 2. poloviny 18. století situovaná při silnici ke hřbitovu u kostela sv. Anny. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse s pravoúhlým závěrem, s obdélným půlkruhově zakončeným vstupem s novodobou dvoukřídlou mříží a sedlovou střechou s taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Novogotická kaple v severní části vesnice. V literatuře je uváděn rok výstavby 1904, ale zpochybňuje ho nápis na kapli 1903 1/3. I rok vysvěcení je rozdílný: 1905 nebo 1906. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a s hranolovou věžičkou na hřebeni střechy. U ní pamětní kříž.

Kaple stojící v polích u silnice nedaleko vesnice Dobřemilice. Zděná omítaná kaple na kamenném soklu, krytá sedlovou střechou. V průčelí ve štítu nápisová deska. Postavena v r. 1936 velkostatkářem dr. Jiřím Schreinerem na památku návštěvy budějovického biskupa Šimona Bárty v nedalekých Kunkovicích.

Kaple sv. Vojtěcha gotického původu upravovaná barokně v 18. stol. Na věži zvon z r. 1710. U jižní vnější stěny presbytáře se nachází velký kámen s lidovým deskovým obrazem sv. Vojtěcha nad ním. Kaple nyní nepřístupná s výjimkou dne místní pouti.

Jednoduchá, na západ orientovaná barokní kaple na čtvercovém půdorysu, kterou nechal roku 1682 vystavět zelenohorský hejtman Daniel František Táborský z Hirschenfeldu. Stalo se tak na místě, kde byl 4. června 1682 objeven kámen, ve kterém podle pověsti otiskl při svém kázání stopu sv. Vojtěch.

Žulová nádrž čtvercového půdorysu zdobená po obvodu mělkými zrcadly a ve středu opatřená kanelovaným sloupkem s kruhovou mísou. V severovýchodním koutu náměstí v prostoru pod čp. 9. Z poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Původně gotický klášter z konce 13. stol. Roku 1419 byl klášter i s kostelem zničen za husitských bouří. Obnoven po třicetileté válce, 1689 znovu vyhořel. Obnoven v letech 1694 – 1707 podle projektu M.A. Gilmettiho. Kostel dnes slouží jako výstavní prostor a konvent jako centrum sociálních služeb.