Turistické cíle v okolí obce Obytce

Kostel sv. Petra a Pavla v Dolanech je pozdně barokní stavba z let 1794-1799 s využitím prvků starší gotické svatyně. Je filiálním ve farnosti Švihov s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též kulturní památkou.

Původní gotický kostel poprvé připomínan roku 1354, což je také první písemná zmínka o vsi Habartice. Kostel je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem a věží při západním průčelí.

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Gotický kostel ze 14. století upravován v 16. a 18. stol.; věž z r. 1804. Jednolodní na obdélném půdorysu s užším trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží, čtvercovou sakristií s oratoří u presbytáře a druhou menší u lodi. Nástěnné malby z doby kolem r. 1360, freska na klenbě z roku 1759.

Barokní kostel sv. Václava z r. 1735 na náměstí v Žinkovech nahradil gotickou stavbu, která rok předtím s částí městečka vyhořela a je doložena od r. 1352. Autorem projektu je patrně Fr. Ignác Prée, bohatou sochařskou výzdobu kostela i okolí vytvořil Lazar Widmann.

Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.

Kostel Všech svatých ve Kbelu je gotického původu z 14. stol., opraven r. 1753 a výrazně novogoticky přestavěn v letech 1860-1861. Nyní filiální ve farnosti Přeštice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2000 chráněn jako kulturní památka.

Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.