Turistické cíle v okolí obce Obytce

Patrová budova fary s atypickým řešením dispozice patra a přízemí, s hospodářským zázemím a obklopená zahradou s kamenným ohrazením. Pravděpodobně renesančního původu asi z 2. poloviny 16. století; ohrazení, pilíře brány barokní; chlévy 1. polovina 19. století. Památkově chráněná. V zahradě 2 kříže.

Barokní fara z 2. poloviny 18. století. Přízemní budova široké obdélné dispozice, doplněná mladším hospodářským zázemím; rámcově z 19. století. Památkově chráněno.

Budovy fary leží v těsném sousedství areálu vrcholně barokního poutního kostela Narození Panny Marie. Sestávají se z fary, hospodářské budovy a ohradní zdi. Celkový charakter stavby poukazuje na to, že byla v dnešní podobě vystavěna až ve 2. polovině 19. století s prvky ještě doznívajícího baroka.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Původní tvrz, snad ze 14. stol. přestavěná na zámek byla zbořena a dnes v Hořákově stojí zámecká novostavba ze druhé poloviny 19. stol., kterou si postavila rodina Kordíků, která v té době vlastnila statek. Při zámku malý parčík.

Původně tvrz či zámek z konce 17. či poč. 18.stol. V 30. letech 19. stol. došlo k obnově zříceného zámku M. Schreinerem; přestavěn a rozšířen v r. 1912. Jednoduchá budova obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou s věžičkou, s přilehlými hospodářskými objekty a zám. parkem. Soukromý majetek.

Ve 14.st.tvrz. Račínové z Račína po r.1590 přestavěli na renesanční zámek. V r.1731 Jan Ferdinand Desfours přestavěl na nový barokní zámek. Pravé křídlo na renesančních základech, za ním přistavena kaple. Po r.2000 zahájeny restaurátorské práce.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.

Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.

Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.