Turistické cíle v okolí obce Obytce

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Ves Koryta, od r. 1331 součást bezděkovského statku, ve vlastnictví Petr z Rožmberka. Ve 14. stol. zde Sobětičtí ze Sobětiček postavili tvrz, ta koncem 15. stol. zpustla. V 18. stol. zbytky tvrze využity ke stavbě sýpky, která byla r. 1896 zbořena.

Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.

Původně gotický kostel z pol. 14. století, ve 2. pol. 17. stol. přistavěna věž, sakristie a oratoř. 2 x barokně upravován v r. 1738 (okna, předsíně, kruchta, strop lodi) a 1798 (upravena a zvýšena věž). Ohradní zeď a vstupní brána patrně z 2. pol. 18. století. V areálu kostela hrobka Kolowratů.

Původní raně gotický kostel, založený po roce 1260, pravděpodobně již tehdy v podobě trojlodní baziliky s příčnou lodí. Přestaven na poč. 15. stol. a znovu po roce 1550, kdy vznikly pozdně gotické síťové a hvězdové klenby. V 17. stol. upraven barokně. V l.1898 - 1908 regotizován Josefem Fantou.

Farní kostel městečka Velhartice původně románský (kol. 1240), přestavěn v první třetině 14. století, po roce 1500 přistavěna severní věž. Další úpravy začátkem 17. a v 18. století.

Poutní kostel v Nicově u Plánice vznikl podle projektu Kiliana Ignatze Dientzenhofera v letech 1717-26. Významnou stavbu dynamického baroka doplňuje na sousedním hřbitově márnice, pravděpodobně od téhož autora. Kostel poškozen požárem 1780, zachováno vnitřní zařízení většinou soudobé se stavbou.

Pův. zámecká kaple z r. 1654, přebudována na raně barokní kostel. Stavba s obdélnou lodí, pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. V r. 1781 vyhořel, opravy dokončeny r. 1788; upravován v závěru 19. stol. Na kostele náhrobek ze zrušeného kostela sv. Bartoloměje a u něj pamětní kříž.

Původně gotický jednolodní kostel na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem ze 14. století. Později přistavěna věž, sakristie a předsíň. Opravován po požáru v roce 1865, kolem roku 1900 novogoticky přestavěn. Zařízení z 19. století. V majetku obce. Památkově chráněný.

Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Barokní kostel byl postaven po r. 1755 pravděp. dle návrhu arch. Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Obraz na hlavním oltáři namaloval V. Ouředník. Kostel míval vždy tři zvony. Za války byly uschovány, r 1946 byl zpět zavěšen jen jeden zvon (druhý se ztratil, třetí rozbil). R. 2010 zavěšeny nové zvony.