Turistické cíle v okolí obce Kněžice

Drobný renesančně barokní zámeček, vystavěný na zbytcích středověké tvrze s cenným souborem gotických, renesančních a barokních konstrukcí a článků. Při zámku kašna a zámecký park. Soukromý majetek.

Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.

Původní tvrz pocházející ze 14. stol. byla přestavěna a rozšířena v 16. stol. Přestavba na barokní zámek v třicátých letech 18. stol. V druhé pol. 20. stol. zámek značně zchátral.

Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.

Skromné pozůstatky hrádku na vrcholu Velký Ostrý (1292 m n.m.) na státní hranici s Německem. Nejvýše položené hradní sídlo v ČR. Vznikl koncem 13. stol., jako zřícenina poprvé uveden na mapě roku 1512.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.

Památník připomínající osvobození Lešišova americkou armádou - 4. obrněnou divizí - dne 5. května 1945. Byl slavnostně odhalen dne 5. září 2009. Umístěn je na rozcestí naproti kapli Panny Marie.

Na složeném pilířovém podstavci nízký masivní litinový kříž s korpusem Ježíše Krista. Postaven v padesátých létech 19. století. Příklad drobné sakrální památky z poloviny 19. století. Památkově chráněný.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Původně renesanční tvrz založená Kokořovci z Kokořova ve 2. pol 16. stol. Přestavěna v 17. stol. Čtvercového půdorysu, jihovýchodní a jihozápadní nároží s opěrnými pilíři. V přízemí dochovány klenby.

Pivovar v barokní budově bývalého jezuitského semináře vznikl v roce 1818, kdy ji zakoupilo Společenství klatovských právovárečných měšťanů. Krátce po druhé světové válce byl znárodněn a brzo zanikl. V podzemí se zachovaly sklepní prostory ze 17. a 18. stol., v budově jsou zbytky kaple semináře.

Původní tvrz nejspíše z 2. poloviny 16. stol., postavená za Viléma ze Šternberka, byla za Martiniců počátkem 18. stol. barokně přestavěna na zámek. Dnes dvoukřídlá, jednoposchoďová budova s mansardovou střechou, ve které jsou byty.